ADELA DAY v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky
19. 06. 2019
V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky pořádají jednodenní konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin.
Centrum PIGMOD na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově pořádá 27. 6. 2019 konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin - ADELA DAY.
Konference bude sestávat z přednášek k problematice Huntingtonovy choroby, genové terapie tohoto onemocnění, výsledkům výzkumu pracovišť v ČR a unikátnosti modelového organismu, vytvořeného na liběchovském pracovišti Akademie věd. Silná symbolika konference, pořádané 10 let od narození transgenní prasničky “Adély”, spočívá v právě zahájených klinických studiích genové terapie, spoluvyvinuté velkou měrou na pracovištích v Liběchově a partnerských ústavech v ČR díky ověření konceptu léčby na Adéle a jejím potomstvu.
Konference se koná od 14:00h v konferenční místnosti ÚŽFG AV ČR.
O tématu se více dozvíte v článku redaktorky SSČ AV ČR Jany Olivové v Akademickém bulletinu (09/2016): Liběchovské biomedicinské modely pro výzkum závažných chorob.
Připravil: Michal Schmoranz, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Foto: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Přečtěte si také
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
- Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
- Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
- Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.