V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment vznikl ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR a prakticky ho představil videonávod „Jak vyhledávat kůrovce v zimním období“ na portále NEKRMBROUKA.CZ.

V zimě lýkožrout nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. A právě oloupanou kůru použil vědec pro svůj experiment. Konkrétně se jednalo o osm kubických metrů materiálu. „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popisuje Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Zařízení tak přibližně jeden měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek? Sto padesát tisíc brouků. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozorňuje Petr Doležal.

Nekrm brouka

Zimní období je pro lesníky ideální dobou pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují jednoduché postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra pak nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout úspěšně přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy. 

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ říká Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu NEKRMBROUKA.CZ.

„V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby, a potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ dodává Stanislav Slanina, další spoluautor projektu NEKRMBROUKA.CZ, kde vlastníci a správci lesů nalezenou srozumitelné aktuální informace, jak čelit kůrovcové kalamitě.

Na titulním obrázku lýkožrout smrkový

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Petr Doležal, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe