Zahlavi

Silně ohroženým rybákům se na pokusných ostrovech na Lipně zalíbilo

02. 07. 2021

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští vědci v pátek 2. července při kontrole experimentálních plovoucích ostrovů na lipenské přehradě. Tento silně ohrožený a zákonem chráněný druh ptáka zahnízdil na pokusných ostrovech v zátoce Hadí luka poprvé vloni a místo si oblíbil. Letos se počet hnízd oproti loňsku zdvojnásobil. Lokalita je unikátní tím, že se jedná o nejvýše doložené hnízdění rybáků v České republice.

Rybák obecný je tažný rybožravý pták, příbuzný racka. Ke svému hnízdění si vybírá malé holé ostrovy v rybnících či vodních nádržích nebo štěrkové nánosy v korytech větších řek. Takovéto biotopy z české přírody ale postupně vymizely, a tak v České republice každoročně hnízdí už jen několik set párů. V roce 2020 několik rybáků zahnízdilo na experimentálních plovoucích ostrovech Biologického centra AV ČR na Lipně.

„V zátoce Hadí luka máme celkem šest ostrovů a na čtyřech z nich je teď sedm hnízd s mláďaty. Když jsme loni viděli, že se rybákům ostrovy líbí, jeden ostrov jsme pro ně speciálně upravili podle návrhu ornitologů. Vytvořili jsme vyvýšený schod, protože rybáci jsou rádi trochu výš nad hladinou,“ říká Milan Muška z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, který plovoucí ostrovy pravidelně monitoruje.

Při páteční kontrole ostrovů nechyběli ornitologové, kteří zkontrolovali hnízda a okroužkovali ptáčata. „Napočítali jsme celkem 14 mláďat, deset z nich jsme okroužkovali, u třech to nebylo možné a jedno se právě klubalo z vajíčka,“ řekl ornitolog z Jihočeské univerzity Jan Riegert. Jak dále uvedl, lokalita na Lipně je unikátní v tom, že je položena ve vysoké nadmořské výšce 725 metrů nad mořem. Aktuálně se tak jedná o nejvýše doložené hnízdění rybáků v České republice a vše nasvědčuje tomu, že se může jednat o základ budoucí fungující hnízdní kolonie. Dalším unikátem lipenských rybáků je to, že zahnízdili na umělých stanovištích vytvořených člověkem. V jižních Čechách hnízdí několik kolonií rybáka obecného, největší z nich je na rybníce Dehtář.

Plovoucí ostrovy instalovali českobudějovičtí vědci z Biologického centra AV ČR na lipenské přehradě poprvé na jaře v roce 2017. Ostrovy nadnáší duté plastové trubky a tvoří je kovová síť, na níž je upevněná kokosová rohož, částečně osázená rostlinami. Cílem experimentálních ostrovů je zvyšovat biologickou rozmanitost a snižovat živinovou zátěž v nádrži. Kvůli kolísání hladiny totiž břehy lipenské nádrže tvoří zejména písečné pláže nebo suťové pole a téměř zde chybí příbřežní oblasti porostlé vodními rostlinami. Plovoucí ostrovy tak uměle nahrazují tato přirozená stanoviště a poskytují útočiště nejrůznějším druhům ryb, bezobratlých živočichů, ptáků i rostlin.

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Další fotografie můžete stáhnout zde: https://bcav-my.sharepoint.com/:f:/g/personal/daniela_prochazkova_bc_cas_cz/EkKCvRK54WFLjaZJT3bXH3ABdCmu1_Lr0fsO0eNPYAzl6Q?e=oBKhTj

 

TZ ke stažení zde

Kroužkování

Kroužkování

Biologické centrum AV ČR
Ptáčata rybáků

Ptáčata rybáků

Biologické centrum AV ČR
Ptáče rybáka obecného

Ptáče rybáka obecného

Biologické centrum AV ČR

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce