PODCAST: O vulkánech na Marsu, vizích Elona Muska a psaní na Wikipedii
13. 04. 2021
V podcastu A / Věda na dosah zpovídáme Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR a ptáme se ho, kdy se podle něj lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska a v čem vidí krásu marsovských vulkánů. Vydáme se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nemůže chybět ani zmínka o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu.
Všechny epizody podcastu A/ Věda na dosah si můžete poslechnout na našich webových stránkách a na hlavních podcastových platformách:
Hostem podcastu A / Věda na dosah byl Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Foto: Shutterstock, archiv Geofyzikálního ústavu AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.Přečtěte si také
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
- PODCAST LIVE: Řasy na talíři. Richard Lhotský představuje výzkum mikrořas v praxi
- AUDIOČLÁNEK: Bylo nebylo. Co dělá pohádky pohádkami a jsou ty české něčím specifické?
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.