Zahlavi

Odborníci zkoumají trhliny ve skále pod hradem Vranov na Turnovsku

06. 12. 2022

Inženýrští geologové z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR začali s průzkumem trhlin v pískovcovém skalním masívu na zřícenině hradu Vranov v obci Malá Skála na Turnovsku. Na skálu ve vyhledávané turistické oblasti umístili speciální snímače, které jim umožní s velkou přesností sledovat směr, velikost a rychlost pohybů na trhlinách. Výsledky měření budou využity pro vyhodnocení účinnosti probíhajících sanačních prací a návrh případných dalších opatření.

„Jde o to, zajistit, aby se skalní bloky dále nerozpadaly a neohrožovaly tak samotnou historickou památku i případné návštěvníky, ale zároveň to provést tak, aby nebyl narušen vzhled památky a okolní přírody,“ uvedl vedoucí projektu Josef Stemberk z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). První závěry měření budou hotové nejdříve na jaře příštího roku

Pět snímačů nyní měří ve skalním masívu každou hodinu pohyby s přesností 0,05 milimetru. Data se přenášejí na server. Pokud odborníci zjistí, že pohyby na trhlinách překračují prahové hodnoty a zrychlují se, vydají příslušná varování.

Zřícenina hradu Vranov, zvaného také Pantheon, se vypíná na skále z cenomanských pískovců nad řekou Jizerou. Skalní masív v Malé Skále se následkem zvětrávání dlouhodobě pomalu rozpadá, před deseti lety se dokonce několik balvanů uvolnilo. Trhliny ve skalách se nejvíce a nejrychleji zvětšují na konci zimy a na jaře, kdy dochází k nejvýraznějším změnám teplot a dalším výkyvům počasí.

„Zkoumanou skálu je zapotřebí přichytit k vedlejšímu stabilnímu skalnímu masivu a zajistit kotvami, první sanační práce již probíhají. Na základě našeho měření ověříme jejich účinnost a případně navrhneme další řešení, které nebude příliš mohutné, aby co možná nejméně narušovalo celkový ráz památky i krajiny,“ vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Blahůt. Konkrétní postup k zajištění skály poté zpracují geotechničtí inženýři.

Instalace monitoringu v této lokalitě je také jedním z praktických výsledků spolupráce Akademie věd ČR s veřejnou sférou v rámci Strategie AV21, konkrétně jejího programu Město jako laboratoř – Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život. Geologové, stavbaři, archeologové a historici v něm pomáhají mimo jiné se zabezpečením kulturních památek. „V rámci tohoto programu monitorujeme stabilitu staveb a skalního podloží například na Pražském hradu, na Vyšehradu nebo na hradě Trosky,“ doplnil Filip Hartvich, ředitel ÚSMH .

Inženýrští geologové z ÚSMH mimo jiné vyhodnocovali příčiny sesuvu na dálnici D 8 a vypracovávali další posudky a znalecká vyjádření zejména pro obce postižených sesuvem. Pro Ředitelství silnic a dálnic ČR zkoumali sesuvné ohrožení na plánovaných úsecích dálnic a silnic I. třídy. Podíleli se také na sestavení metodiky postupu při plánování výstavby liniových staveb v sesuvných územích na zadání Ministerstva dopravy ČR.

Kontakt:

RNDr. Josef Stemberk, CSc.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR stemberk@irsm.cas.cz+ 420 266 009 318/350

Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR blahut@irsm.cas.cz+420 266 009 394

 

Výzkum trhlin - Malá skála

Výzkum trhlin - Malá skála

FOTO: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum trhlin - Malá skála

Výzkum trhlin - Malá skála

FOTO: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum trhlin - Malá skála

Výzkum trhlin - Malá skála

FOTO: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce