Jaderná fúze bez neutronů nabízí i jednodušší technologii
15. 05. 2023
Získat čistou energii z jaderné fúze bez radioaktivního odpadu a zároveň s vyšším ziskem je cílem ambiciózního projektu vědců z Finska, Česka, Německa a Velké Británie. V jejich podání jaderná fúze neprodukuje neutrony, ale pouze nabitá jádra helia, čímž technologie výrazně sníží potřebný výkon laserů pro spuštění reakce. Členy konsorcia jsou též Ústav anorganické chemie AV ČR a Ústav fyziky plazmatu AV ČR.
Jaderná fúze je slibným zdrojem energie budoucnosti, kterou známe ze Slunce. Rozeběhnout ji a udržet na Zemi ale vyžaduje obrovské množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonové laserové systémy.
Projekt V4F, za kterým stojí vědecké konsorcium čtyř evropských zemí, chce přinést dvě novinky, díky nimž by jaderná fúze byla dostupnější, jednodušší a levnější.
„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad. My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ vysvětluje Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR.
Vědci také přišli s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší energetické nároky na udržitelnou jadernou fúzní reakci.
„V projektu V4F navrhujeme novou konfiguraci bezneutronového fúzního schématu, která může vést k výraznému zefektivnění celého procesu,“ říká Miroslav Krůs z Ústav fyziky plazmatu AV ČR.
„První experimenty povedeme u nás pomocí unikátního laserového systému PALS,“ dodává Miroslav Krůs, který se výzkumu jaderné fúze dlouhodobě věnuje – a to jak pomocí laserů, tak především udržením fúze v tzv. tokamacích.
„Ústav anorganické chemie AV ČR do projektu přispěl zejména objevem nových molekul, nanomateriálů i materiálů se speciálními vlastnostmi. Patříme k těm, kteří můžou navrhnout, syntetizovat a přizpůsobit nová paliva pro ‚bezneutronovou‘ reakci,“ dodává Michael Londesborough.
Mezinárodní projekt V4F získal finanční podporu grantového programu Horizont Evropa. Kromě Ústavu anorganické chemie AV ČR a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do něj zapojilo dalších pět institucí: Tampere University (koordinátor projektu) a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitz Institute for Photonic Technologies a Research Center Jülich z Německa a Modus Research and Innovation Limited z Velké Británie.
Kontakt:
Michael Londesborough
Ústav anorganické chemie AV ČR
michaell@iic.cas.cz
Miroslav Krůs
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
krus@ipp.cas.cz
Přečtěte si také
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.