Zahlavi

Áčko: O alergiích, nepřiměřených trestech a ohroženém rysovi

15. 03. 2021

Hlavním úkolem imunitního systému je chránit člověka před škodlivinami zvenčí. Jak se však i během epidemie covidu-19 přesvědčujeme, někdy se imunita obrátí proti nám, vzbouří se a spíše uškodí, než pomůže. S mírnějšími, zato každoročními či dokonce celoživotními bouřemi se potýkají alergici. Proč jejich tělo reaguje na různé látky z okolí nepřiměřeným způsobem a jak imunitní mechanismus funguje? Tématu alergií se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Některým lidem kalí právě přicházející jaro jedna nepříjemná vyhlídka: kvetoucí stromy a byliny pro ně znamenají období strávené s očními kapkami nebo kapesníkem u nosu. Sezonní pylová alergie u nás trápí až pětinu populace. Vedle pylu patří mezi nejčastější alergeny roztoči a plísně, ale i lepek z pšenice nebo bílkoviny z kravského mléka, které se neomezují jen na jarní měsíce. Celkově s nějakou alergií bojuje přibližně třetina obyvatelstva.

Co se při alergiích děje na úrovni imunitních buněk a co o nich prozrazují nejnovější výzkumy Ústavu molekulární genetiky AV ČR? A jak se na imunitu dívají mikrobiologové a parazitologové? Dozvíte se na stranách 18 až 25.

Další výběr článků:

Nastavit justici zrcadlo nebo mříž – Věznice jsou přeplněné, často v nich končí lidé za banální trestné činy. Postihy za ně přitom mnohdy nejsou příliš spravedlivé. O nutnosti zrevidovat systém ukládání trestů v České republice jsme hovořili s Jakubem Drápalem z Ústavu státu a práva AV ČR.

Návrat divokých šelem – Rys ostrovid a kočka divoká u nás v minulosti byly vyhubeny. Zdá se však, že se blýská na lepší časy. Volně žijící šelmy se vracejí na české území. Jak k tomu přispívají vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR?

Tajemný přesun prostorem – Teleportace už není jen sci-fi. Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR s ní úspěšně experimentují a v budoucnu má posloužit k vytvoření kvantového internetu. To by mimo jiné zvýšilo bezpečnost internetu a znepříjemnilo hackerům jejich útoky. Od kvantové kryptografie si ostatně mnozí slibují dosud nevídané možnosti.

Nedosažitelná dokonalost volby – „Nikdy nebude v naší moci získat úplně všechny informace. Rozhodujeme se s neúplnými informacemi, s tím musíme žít,“ říká v rozhovoru o teorii racionální nepozornosti ekonom Filip Matějka z CERGE-EI.

Cesty za snem – Touha po lepším životě a ochota jít do rizika spojují migranty napříč časem i prostorem. Jak se s kroky do neznáma vyrovnávaly moravské rodiny, které se před 170 lety přestěhovaly do srbského Banátu, zkoumá Michal Pavlásek z Etnologického ústavu AV ČR.

Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.

A / Věda a výzkum 1/2021
1/2021 (verze k listování)
1/2021 (verze ke stažení)

Připravily: Jana Bečvářová a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce