Vědci objevili v Moravském krasu unikátní jeskynní malbu. Vznikla před 6200 lety

Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni. Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála.

Epigrafy z Kateřinské jeskyně se našly v místě, kde z hlavního dómu odbočuje tzv. ledová chodba. Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti přístupným přírodním podzemním prostorem v Česku. Zvláště v Ledové chodbě jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů či abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem. 

Kresby z Kateřinské jeskyně zkoumali vědci z laboratoře CRL, která je od roku 2017 společným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Spolupracovali přitom se Správou jeskyní ČR a olomouckou Univerzitou Palackého. 

Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy pracovníci Ústavu jaderné fyziky zjistili, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku však ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob a nejstarší z nich z mladší doby kamenné. 

Měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí.

Obřadní místo?

Badatelé předpokládají, že epigraf – umístěný hluboko pod zemí  –  mohl být spojený s kultem matky Země a označoval obřadní místo. Ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.  

Kresby v Ledové chodbě Kateřinské jeskyně

V Ústavu jaderné fyziky v Řeži se nyní dokončuje stavba a vybavení laboratoře AMS, která umožní provádět vlastní měření i v tuzemsku. Nová laboratoř hrazená z projektu RAMSES se zaměří na výzkum využívající izotopu uhlíku 14C, výzkum aktinidů a kosmogenních radionuklidů a rozšíří tak výzkumnou infrastrukturu Centra urychlovačů a jaderných analytických metod v Řeži.

Na titulní fotografii Natália Megisová z laboratoře CRL odebírá vzorek kresby v Kateřinské jeskyni

Připravil: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Petr Zajíček, Správa jeskyní ČR

Přečtěte si také

• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
• Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
• Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
• Budoucnost energetiky: malé modulární reaktory jako zdroj čistší energie
• V Česku ve vědě zůstává ohromné množství srdcařů, říká Helena Reichlová