Zahlavi

Předsedkyně Akademie věd si prohlédla Ústav organické chemie a biochemie

12. 10. 2017

Ústav organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích má v rámci Akademie věd zvláštní postavení. A to nejen pro svoji velikost, úspěchy v mezioborovém výzkumu a okolnost, že od svých prvopočátků v polovině 40. let jedenáctkrát změnil své jméno – byl mimo jiné Ústavem technologie lučebnin organických a výbušných, Ústavem organické technologie či Ústředním ústavem chemickým.

Jde zároveň o vůbec nejbohatší ústav v soustavě akademických pracovišť: podstatným zdrojem financí jsou stále příjmy z objevů chemika Antonína Holého. Ostatně komunikačním jazykem ústavu, který má unikátní přístrojové vybavení a láká vědce z celého světa, je angličtina. Nyní ho navštívila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, kterou zde provázel místopředseda Akademie věd a bývalý ředitel Zdeněk Havlas i současný ředitel Zdeněk Hostomský.

Štědrý osud

„Díky štědrému osudu máme prostředky, které se snažíme vědě vracet zpátky,“ říká Zdeněk Hostomský, který se mimo jiné zasloužil o to, aby v ústavu byla zachována pracovna Antonína Holého. Až na posunuté dveře je tu všechno tak jako v dobách, kdy zde Antonín Holý působil: sektorový nábytek, tabule s chemickými vzorečky, rozepsané papíry na pracovním stole a dokonce i vzrostlý kaktus na okenním parapetu. „Jak říká Holého manželka: autentický je tady i ten jeho nepořádek,“ vtipkuje bývalý ředitel, který celou rodinu dobře znal. Holého odkaz připomíná i bronzová busta, která se nachází v nově přistavěné budově ústavu. Když ji vdova Ludmila Holá poprvé uviděla, vydechla s dojetím: „Ano, to je můj manžel!“

Ředitel ústavu Zdeněk Hostomský u busty slavného chemika Antonína Holého

Ačkoli Holý pracoval na vývoji antivirových preparátů už od 70. let a spolupracoval na tom s několika společnostmi, až na začátku nového tisíciletí se je povedlo americké firmě Gilead Sciences převést do podoby léčiv, které pomáhají pacientům s AIDS či hepatitidou typu B. Příjmy z Holého patentů ústavu přinášely více než dvě miliardy korun ročně, přičemž vedení ústavu se podařilo vyjednat prodloužení licenčního období pro další preparáty až do roku 2025.

Úspěchy v transferu technologií

Vědě na ústavu v současnosti slouží tři budovy. Kromě prvorepublikového „áčka“ a tradičního „céčka“ s biochemickými laboratořemi je tu i moderní „béčko“, kde sídlí organické laboratoře. Pro jeho oválný, jakoby rozkvetlý tvar se mu přezdívá Květák. Celkem zde pracuje dvaadvacet seniorských a dvanáct juniorských skupin, přičemž „junioři“ mají šanci po pěti letech povýšit mezi seniory. V poslední době se to podařilo například skupině Petra Cíglera. Devětatřicetiletý nanochemik má navíc jeden velmi neobvyklý koníček – hraje na lesní roh a komponuje „entropické“ symfonie, které se uvádějí v Národním divadle i na Pražském jaru. Hudbě se přitom věnuje jako samouk.

Mezi další výrazné osobnosti ústavu patří například Pavel Hobza, Michal Hocek či Pavel Jungwirth, kteří zároveň patří mezi nejcitovanější autory. Jak uvádí Zdeněk Hostomský, v ústavu se snaží podporovat zdravou soutěživost a bránit „nezdravému ageismu“, i když standardně vedoucí skupiny končí po dovršení věku šedesáti pěti let. „Ale v případech, kdy by tím byla významně ochuzena světová věda, jim dáváme možnost obhájit své místo a pokračovat,“ vysvětluje Hostomský. Své další působení v ústavu tak před mezinárodní komisí nedávno obhájil osmasedmdesátiletý vědec Josef Michl.

Nositelka grantu ERC.cz, vědkyně Hana Macíčková

„Hlavní důraz klademe na kvalitu vědy a podporu základního výzkumu. Právě kvalita vědecké práce je nutnou podmínkou pro další využití získaných výsledků a jsem rád, že se ji díky skvělé práci vědců, techniků, studentů a dalších zaměstnanců daří udržet a zvyšovat,“ říká ředitel Hostomský.

K lepšímu prosazování vědeckých objevů v praxi slouží dceřiná společnost IOCB-TTO, která má po sedmi letech svého působení vynikající výsledky. Mezi její úspěchy patří i nedávná smlouva s dánským koncernem Novo Nordisk na využití syntetického hormonu (neuropeptidu), který může znamenat přelom v léčbě obezity a cukrovky II. typu.

Součástí návštěvy je i prohlídka laboratoří, v pozadí budova B alias "Květák"

„V současnosti máme osm až devět přihlášek vynálezů ročně a snažíme se rozvíjet dané projekty s tím, že je pak nabízíme komerčním partnerům. Úspěšnost projektů za minulé období se pohybuje okolo čtyřiceti procent, což je poměrně dost vzhledem k tomu, že americký Massachussettský technologický institut byl loni na padesátiprocentní úspěšnosti,“ uvádí ředitel společnosti Martin Fusek, který to přičítá dvěma faktorům – vysoké kvalitě základního výzkumu, který je na ústavu prováděn, a pak české skromnosti – vědci za ním chodí až v okamžiku, kdy svému objevu opravdu věří. Podle Fuska trvá většinou tři až čtyři roky, než se objev základního výzkumu podaří dotáhnout do podoby, kdy už se dá nabízet firmám. Ústav nicméně míří ještě dál a v květnu založil další společnost i&i Prague, která chce pomáhat s průmyslovým využitím duševního vlastnictví nejenom ostatním ústavům Akademie věd, ale také například vysokým školám, budou-li mít zájem.

„Chceme do praxe převést zkušenosti, které máme, a využít přitom našich rozsáhlých zahraničních kontaktů. Začínáme skromně, ale s velkými ambicemi,“ komentuje to Fusek.

Brána do světa byznysu

Je to zároveň jeden z trendů ústavu, který pracuje na svém mezinárodním rozměru. Jedním z jeho obchodních poradců je britský expert John R. Normanton, který před dvěma týdny vystoupil na pozvání Akademie věd v Senátu ČR se svou přednáškou o transferu technologií. Normanton při návštěvě Ústavu organické chemie a biochemie prohlásil: „Mám tady pocit, jako bych se octnul někde na MIT. Jste kousek od letiště, je tu v okolí úžasná atmosféra, spousta škol a studentů… Proč ze svého ústavu neuděláte bránu do světa byznysu? Nějaký mezinárodní biotechnologický hub?“

Zahraniční naděje ústavu Edward Curtis - má za sebou studia v Princetonu a MIT

Dojem zahraniční instituce má návštěvník i na místech, kde by to nečekal. Například v jídelně, které se neříká jídelna, ale „Café Organica“. V prvorepublikově zařízeném interiéru obsluhují číšníci, součástí je i uzavřený salonek pro obchodní jednání. V teplých měsících se pak zaměstnanci scházejí na takzvaných „happy hours“. Na rozlehlé terase moderního „květáku“ tu nyní můžou probírat svůj výzkum, anebo se jenom tak kochat pohledem na podvečerní Prahu.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také