Na zvýšený příjem soli pomáhá šťáva z červené řepy. Vyrovnává krevní tlak

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity zjistili, že při současném podání roztoku soli a malého množství dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy nedochází u potkanů ke zvyšování krevního tlaku.

Vědci testovali u potkanů podání 1 % roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného, nebo šťávy z červené řepy tak, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. „V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1 % roztok soli a vyvinula se u nich hypertenze,“ vysvětluje Jan Šilhavý z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Graf znázorňující vliv červené řepy na krevní tlak

Přednosti zeleniny s dusičnany

Zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Lékaři a odborníci na výživu proto doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku. Bylo zjištěno, že diety s poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak. Je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Jen málo lidí však upraví své stravovací návyky a dlouhodobě dodržuje doporučený poměru draslíku k sodíku. Přidáním malého množství koncentrátu některých druhů zeleniny s vysokými koncentracemi dusičnanů (červená řepa, rukola, špenát) by tak bylo možné obohatit jídla a přísady s vysokým obsahem soli (např. sójové či barbecue omáčky), aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. „Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze i při vyšším příjmu soli,“ shrnuje výsledky výzkumu Jan Šilhavý.

Související články:

Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací

Připravila: Diana Moosová, Fyziologický ústav AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let