Zahlavi

Filip Vostal: Sociologie akademického času

27. 03. 2017

„Nemám čas“, „nestíhám“, „mám toho moc“, „vše se mění čím dál rychleji“. S velkou dávkou pravděpodobnosti lze tvrdit, že tyto a jim podobné projevy patří v současnosti k těm nejfrekventovanějším. V posledních asi dvaceti letech se v sociálních vědách objevilo několikero průlomových poznatků a teorií, které pojednávají o časové dimenzi modernity a o sociálním zrychlení. Na dvouletý projekt „Sociologie akademického času“, vyhodnocený jako excelentní, získal dr. Filip Vostal z Filosofického ústavu AV ČR finance z programu na podporu perspektivních postdoktorandů, kteří působí na pracovištích Akademie věd ČR.

Současnou vědu – mimo jiné – charakterizují důraz na okamžitou aplikovatelnost vědeckých poznatků a dynamizace produkce vědění. Vědci zároveň čelí překotným změnám v organizaci vědeckého provozu, hodnocení vědy a zaznamenávají nebývalý tlak na publikační výkonnost: z legitimního publish or perish se postupně stává kvůli konfiguraci některých systému hodnocení vědy tíživé publish and perish. Nad to mnoho akademiků zápasí s nárůstem byrokratických povinností – mnohdy tráví více času nad administrativou výzkumu než výzkumem samotným. Z různých důvodů jsou rovněž nuceni soutěžit v nezvykle náročných „závodech“ o grantové finanční prostředky. Stávají se z nich tak jacísi „fundraiseři“. Díky těmto a dalším skutečnostem pociťují akademici celkové zrychlení akademického života.


Katja Mayer a Filip Vostal z Filosofického ústavu na konferenci o parazitických vztazích v publikování – 2016 (Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

Ve dvouletém postdoktorandském projektu Sociologie akademického času se dr. Filip Vostal z Filosofického ústavu AV ČR věnoval badatelské činnosti v oblasti, jež se nachází na pomezí sociologie času, sociálního studia vědy a kritické teorie. V projektu upřesňoval a rozvíjel některá východiska plynoucí z jeho doktorandského výzkumu ve Velké Británii a především připravil knihu Accelerating Academia: The Changing Structure of Academic Time.

 


Publikace Accelerating Academia: The Changing Structure of Academic Time představuje ucelenou tezi zkoumající vlivnou teorii sociální akcelerace (především v pojetí Hartmuta Rosy) v akademickém prostředí.

 

Kniha vyšla v prestižním nakladatelství Palgrave Macmillan (v současnosti Springer) 9. března 2016. Čerpá z empirického výzkumu, který autor realizoval jako součást doktorského studia na University of Bristol ve Velké Británii, a představuje první ucelenou tezi zkoumající vlivnou teorii sociální akcelerace (především v pojetí významného německého sociálního vědce Hartmuta Rosy) v akademickém a vědeckém prostředí. Analýza, kterou kniha rozvíjí, zároveň představuje polemiku s argumenty poukazujícími na jednorozměrnost akcelerace akademického života; ta se netýká všech akademických pracovníků rovnoměrně a zároveň se může projevovat jinak než a priori negativně.

Autor usuzuje, že zrychlení akademického života nelze plně porozumět, aniž bychom pečlivě prozkoumali pozitivní dimenzi zrychlení a položili si otázku, proč si člověk mnohdy dobrovolně zrychlení volí. Na pozadí této pozice zkoumá analýza, proč a jak imperativ zrychlení figuruje ve vysokoškolských a vědních politikách.

Během projektu dr. Vostal s dr. Markem Carriganem (University of Warwick) iniciovali vznik mezinárodní sítě vědců The Accelerated Academy. V prosinci 2015 se v Praze konala třídenní konference s podporou Strategie AV21; v prosinci roku 2016 volně pokračovala v holandském Leidenu. V roce 2017 se síť rozrostla a nyní v jejím rámci spolupracují vědci z České republiky, Velké Británie, Holandska a Německa. V rámci postdoktorandského projektu publikoval dr. Vostal několik popularizačních textů, přednesl zvané přednášky pro různé typy publik a vyšlo mu několik vědeckých statí.

Rozvinul též návrh juniorského projektu Grantové agentury ČR, který se v roce 2015 stal jedním z osmi podpořených v sociálních a humanitních vědách. Za použití soudobých sociologických analýz projekt zkoumá proměny časových režimů ve fyzice. Juniorský projekt, který vychází z dosavadních badatelských aktivit a poznatků dr. Vostala, představuje první systematické antropologické šetření proměny temporalit ve vědeckém prostředí.V srpnu 2015 se mu podařilo získat prestižní roční fellowship ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) a v květnu 2016 obdržel Prémii Otto Wichterleho.

Připravili: Filip Vostal, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.,
               Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Pixabay a Stanislava Kyselová, AV ČR

 

Více informací o podpoře postdoktorandů na pracovištích AV ČR

Postdoktorandi představují základ další generační vlny vědeckých pracovníků, kteří přinášejí pracovištím Akademie věd perspektivu rozvoje stávajících a do budoucna i nových oborů. Obhájením doktorátu prokazují, že jsou schopni samostatně vědecky pracovat a postdoktorská pozice jim i zaměstnavatelům umožňuje ověřit si, zda je pro ně vědecká dráha perspektivní. Akademická rada AV ČR proto ve snaze podpořit uvedenou kategorii pracovníků schválila 19. února 2013 Program podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Jeho záměrem je zajistit přiměřené mzdové zabezpečení perspektivních postdoktorandů na pracovištích AV ČR krátce po obhajobě titulu Ph.D., Dr. nebo jejich ekvivalentu. Doba, po kterou se poskytuje, by měla vědcům vytvořit podmínky pro podání grantové přihlášky/přihlášek a dostatek příležitostí i zázemí například pro ustavení badatelského týmu. Podpora může být přiznána v rozmezí nejméně 12, nejvýše 24 měsíců. Od 1. výzvy s počátkem udělení mzdové podpory od 1. července 2013 včetně v pořadí již 7. výzvy (od 1. července 2016), ji získalo přes 210 mladých badatelů. Řešitele úspěšných projektů, jejich badatelská témata a získané výsledky postupně představujeme v novém seriálu.

První článek seriálu:  Ondřej Klimeš: Dějiny a politika moderní Číny se zaměřením na Xinjiang