Zahlavi

Příběhy vědeckých fotografií opět ožijí v 10. ročníku Vědy fotogenické

05. 06. 2023

Detail housenky lišaje smrtihlava, unikátní plechová ozdoba mužských paží z doby bronzové nebo skrytá zákoutí neznámých čínských jeskyní. Tyto i další fotogenické objekty a momenty se podařilo zachytit účastníkům minulých ročníků soutěže Věda fotogenická. Další – jubilejní desátý – ročník je již na obzoru. Nové snímky můžou zaměstnanci a zaměstnankyně Akademie věd ČR hlásit do pátku 16. června 2023.  

U některých vědeckých disciplín je pořizování fotodokumentace běžnou součástí práce. U jiných fotografování nutné není, ale může být třeba koníčkem daného badatele. „Pro nás je pořizování fotografické dokumentace v terénu nezbytné. Sem tam člověk samozřejmě ‚uloví i snímky‘, které se zdají mít uměleckou kvalitu a mohly by být líbivé i laickému publiku. Tedy pokud máte odvahu jít s kůží na trh,“ říká Lenka Lisá z Geologického ústavu AV ČR, která odvahu má a soutěže se účastní pravidelně.

„Pro mě i některé z kolegů je Věda fotogenická jakýsi podvědomý milník v roce, deadline, do kterého musíme fotografie konečně ulovit, upravit, vymyslet popisky a včas přihlásit. Jde o jakési shrnutí toho nejlepšího, co se za rok událo,“ pokračuje Lenka Lisá.


Snímek Palynologický záznam zvítězil v roce 2021 v kategorii Vědci a práce domácí. Zachycuje palynologa Petra Pokorného, držícího hrnec s argalem, který se používá jako palivo v oblastech s nedostatkem dřeva. Jedná se v podstatě o rozsekané kravince a zároveň sedimentární záznam plný pylů. Pořízeno na vědecké výpravě v Altaji (Lenka Lisá, Geologický ústav AV ČR).

Focení s hasicím zařízením při ruce
Vizuální a estetická může být chemie. „Při naší práci není problém narazit na něco fotogenického. Trochu složitější ale bývá přijít na způsob, jak danou reakci co nejlépe zachytit, aniž by došlo k nevratnému poškození fotoaparátu i s jeho příslušenstvím či nepříjemnostem typu vzplanutí papírového pozadí uprostřed chemické laboratoře,“ uvedl vítěz minulého ročníku Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v rozhovoru pro zaměstnanecký e-magazín Akademický bulletin.

S nadsázkou se dá říct, že Jan Havlík zvítězil stylem přišel-viděl-zvítězil. Soutěže se totiž loni účastnil úplně poprvé. „Měl jsem možná trochu štěstí začátečníka. Během podzimu minulého roku jsem fotil a natáčel větší množství různých chemických experimentů pro výuku a u některých jsem měl pocit, že by byla škoda je nechat jen ‚v šuplíku‘,“ dodal Jan Havlík.

Spojení vědy a focení je podle něj přirozené. Svět obou je pozoruhodný svou pestrostí a mnoha způsoby komunikace. Někdy nebývá snadné předat lidem mimo obor srozumitelně informaci o tom, čím se vědec zabývá. Fotografie může být prostředníkem, jak navázat kontakt a zkusit vědu přiblížit.

reakce bromu s hliníkem
Vítězný snímek ročníku 2022 s názvem Reakce bromu s hliníkem. Brom je hustá toxická kapalina prudce reagující s mnoha prvky. Při kontaktu hliníkové kuličky s bromem dojde vznikajícím teplem k jejímu roztavení a následné prudké reakci za vzniku bezvodého bromidu hlinitého (autor: Jan Havlík, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR).

Jak zachytit komunikaci hmyzu
Podobně k fotografování své práce přistupuje také Aleš Buček, který působí ve vědecké skupině Ivy Pichové rovněž v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Ve své práci se snaží odhalit molekulární podstatu komunikace živočichů prostřednictvím feromonů. Feromony jsou chemické látky a jejich směsi, které produkuje jeden organismus, aby vyvolal odezvu u jiného. Dá se něco takového vůbec zachytit fotoaparátem? Přímo „chemii“ mezi dvěma jedinci asi vyfotit nejde, dá se ale pracovat se samotnými objekty výzkumu – s hmyzem.

„Moje fotografie pocházejí z hmyzích chovů. Jedna zachycuje kukelní obal po vylíhnutí lišaje tabákového prosvícený přídavným světlem mikroskopu, které jsem měl zrovna při ruce při pitvání feromonových žláz této můry,“ přibližuje Aleš Buček. „Jiná fotografie znázorňuje housenku lišaje smrtihlava. Pochází z malého chovu, který jsme založili v naší laboratoři, abychom mohli zkoumat hmyzí feromony,“ doplnil vědec.   

 
Na fotografii je housenka lišaje smrtihlava (Acherontia atropos) na větvičce ptačího zobu (Ligustrum). Můry slouží ke studiu hmyzích feromonů (foto: Aleš Buček, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR).

Historie pod rukama
Pavla Růžičková se v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR zabývá mimo jiné dokumentací archeologických nálezů a jejich digitalizacím. Pod rukama jí projde nepřeberné množství krásných a zajímavých předmětů. Každý artefakt, byť je to často pouze fragment, je důležitým střípkem do mozaiky poznání minulosti. „Zřídka se však poštěstí zdokumentovat artefakt, který je opravdu ojedinělý. Právě tak tomu bylo u dvou plechových nápažníků ze starší doby bronzové. I odborník je častěji vídá v knihách než ve skutečnosti,“ komentuje Pavla Růžičková svůj snímek, s nímž se přihlásila do soutěže v roce 2014.

    
Bronzové nápažníky borotického typu z doby bronzové, jižní Morava (foto: Pavla Růžičková, Archeologický ústav AV ČR, Brno)

Dobrodružná věda
Věda může být i velmi dobrodružná a objevná, jak pravidelně ukazují fotografie Michala Filippiho z Geologického ústavu AV ČR. Řadu let se věnuje geologického průzkumu solných pohoří a jeskyní v Íránu a v poslední době objevuje nové krasové oblasti ve střední Číně. „Fotografické dokumentaci se věnujeme od počátku našich expedic, kdy jsme začínali s kinofilmovými kompakty. S větším fotografováním v podzemí jsme ale rychle pořídili staré zrcadlovky Praktica a sadu bazarových blesků a nastartovali éru fotografování na dlouhé expozice na diapozitivy. V posledních letech samozřejmě následoval přechod ke kvalitním digitálním kompaktům a posléze zrcadlovkám,“ zmiňuje Michal Filippi.

Neznámo – múza ženoucí dál. Tak se jmenuje fotografie zachycená čínské v jeskyni Tianxingyan. „Múzou či hnacím motorem ve vědě/objevování může být cokoliv – třeba neprozkoumaná temnota, která slibuje něco nového, dosud neobjeveného,“ říká Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR (snímek z ročníku 2021).  

Přihlašujte své snímky
Soutěž Věda fotogenická, kterou organizuje Středisko společných činností AV ČR, založil spolek Fórum Věda žije! pro lepší propagaci a popularizaci Akademie věd ČR. Letos se bude soutěžit v těchto kategoriích: hlavní kategorie Věda fotogenická a vedlejší kategorie Věda praktická i nepraktická. Poprvé je vyhlášena také soutěžní kategorie Kresba a ilustrace. Více informací o podmínkách soutěže naleznete v sekci Pravidla. Soutěžní uzávěrka je 16. 6. 2023 ve 23:59.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, na základě podkladů z Akademického bulletinu a z webu Vědy fotogenické
Foto: Věda fotogenická
(Úvodní fotografie se jmenuje Černí pasažéři, autorkou je Hana Sehadová z Biologického centra AV ČR, snímek zachycuje roztoče na kůrovci.)   

Přečtěte si také