Brněnští vědci uvedli do provozu špičkový mikroskop, zviditelní jednotlivé atomy

Nový transmisní elektronový mikroskop v hodnotě přibližně 40 milionů korun uvedli po dvou letech příprav do provozu vědci z brněnského Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Mikroskop dosahuje atomového rozlišení, má mimořádně rychlý a přesný detektor lokálního chemického složení a disponovat bude v Česku unikátním vybavením pro elektronovou holografii.

I miniaturní deformace materiálů mohou mít fatální následky, například v letectví nebo kosmonautice. Podrobný výzkum materiálů je proto naprosto klíčový. Více než půlstoletí se mu detailně věnují v Ústavu fyziky materiálů AV ČR.

K elektronovým mikroskopům a experimentálním zkušebním strojům nyní v brněnském pracovišti AV ČR přibude speciální přístroj: nový transmisní elektronový mikroskop, financovaný Akademií věd ČR a uzpůsobený požadavkům zdejšího vědeckého týmu.

Nový transmisní elektronový mikroskop bude sloužit výzkumu Ústavu fyziky materiálů AV ČR

Vědci z Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Petr Lukáš a Mirko Klesnil, stáli na konci šedesátých let u objevu persistentních skluzových pásů, o nichž se dnes píše v učebnicích o únavě materiálů. K objevu jim tehdy pomohl první transmisní elektronový mikroskop, který se ústavu podařilo získat. „Brno je dnes nejenom centrem světových výrobců elektronových mikroskopů a také jejich špičkových uživatelů pro materiálový výzkum. Věřím proto, že nové zařízení přispěje k objevům podobného dopadu,“ říká ředitel ústavu Ludvík Kunz.

Ocenění profesora Šoba

Součástí slavnostní instalace mikroskopu bylo i předání čestné oborové medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách Mojmíru Šobovi, světovému odborníkovi v oblasti teoretické fyziky a chemie pevných látek.

Mojmír Šob (vpravo) převzal Cenu Ernsta Macha od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové

Medaili pojmenovanou po Ernstu Machovi, zakladateli moderní fyziky v Čechách, předala laureátovi předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Profesor Šob, jehož vědecká kariéra je pracovně spojena s Akademií věd desítky let, patří mezi badatele, kteří ve svých oborech nejen prohlubují znalosti, ale především přicházejí s průkopnickými vizemi a dokážou se svými spolupracovníky vytvářet výborně fungující týmy, což je pro naše pracoviště velmi důležité. Řekla bych, že dokonce klíčové,“ říká Eva Zažímalová.

Mojmír Šob je průkopníkem aplikací kvantově-mechanických výpočetních postupů ke studiu vlastností nových perspektivních materiálů, jako např. jejich dosažitelné pevnosti, magnetického chování a fázových diagramů. V roce 2015 obdržel za své celoživotní dílo Medaili Josefa Hlávky. Je rovněž členem americké Materials Research Society a American Physical Society, od níž získal v roce 2018 jmenování vynikajícím recenzentem.

O výzkumu materiálů jsme v minulosti natáčeli podcast:

Text: Leona Matušková, s využitím materiálů Jana Klusáka (Ústav fyziky materiálů AV ČR) a Markéty Růžičkové (tiskové oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR)
Foto: Jan Klusák, Ústav fyziky materiálů AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat