Výstava Papírová ves zve na výpravu za venkovskou architekturou

Staré chalupy, roubenky a statky přitahují v poslední době pozornost více a více lidí. Podoba těchto stavení je ale často výsledkem dlouhodobého vývoje. Ten už od konce 19. století zachycují etnografové, architekti i umělci. Na jejich práci navázali vědci z Etnologického ústavu AV ČR, Národního muzea a ČVUT – a výsledkem je i výstava Papírová ves, která začíná 30. září v Národopisném muzeu Národního muzea v Praze. Zájemce provede světem venkovského stavitelství a jeho dokumentace.

Papírová ves zavede návštěvníky na venkov 17. až 19. století hlavně prostřednictvím fotografií, plánů či kreseb. Mnohé z ukazovaných venkovských staveb jsou velmi unikátní a často už zničené.

„Výstava se zaměřuje především na staré i soudobé způsoby dokumentace lidových staveb v terénu. Od fotografování na skleněné desky a náčrtky do skicářů v 19. století až po laserové skenování v dnešní době,“ říká jeden z autorů výstavy – Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR. „Kromě desítek 2D vyobrazení bude pět staveb představeno na historických dřevěných modelech a dvě prostřednictvím 3D tisku.“

Lomenice i žudro

V Papírové vsi lidé poznají různé typy tradiční venkovské architektury. Nechybí ani lomenice severočeských chalup, výstavní dědina z Národopisné výstavy českoslovanské, roubená stavení z Valašska či žudro.

„Pod tímto trochu tajemným termínem se skrývá klenutý přístavek používaný u vchodů lidových domů na Slovácku,“ vysvětluje Jiří Woitsch. „Na naší výstavě je skvělé, že návštěvníci můžou porovnat modely lidového stavitelství, které vznikaly před 100 a více lety z dřeva a papíru, s těmi současnými vytvořenými pomocí 3D tisku,“ dodává.

Fascinující venkov

Jednou z motivací autorů výstavy je stoupající zájem veřejnosti o tradiční venkovskou architekturu.

„Souvisí to s někdy trochu romantickým a naivním hledáním vlastních kořenů a jistot v rozbouřeném světě, ale i snahou žít v souladu s přírodou a ,jako za starých časů´. Lidové stavitelství a zejména ,roubenky´ se stávají jakýmsi hmotným symbolem zájmu o venkov, lidové zvyky a tradice či folklor,“ říká Jiří Woitsch.

V Česku ale nejsou veřejně, na jednom místě snadno dostupné informace, jak tradiční venkovská architektura skutečně vypadala. I proto už před třemi lety vznikl projekt VISKALIA, který motivovala snaha zdigitalizovat a zachránit co nejvíce dokumentů tradičních stavení. Běží třetím rokem a badatelům se dosud podařilo shromáždit na 20 000 záznamů. Ty chtějí vložit na web – a vytvořit virtuální skanzen.

„V ČR na rozdíl od většiny zemí Evropy nemáme centrální muzeum v přírodě/skanzen, kde by lidé najednou načerpali informace o původní podobě venkovských staveb. Chceme nabídnout kvalitní, ale přístupné poučení o tradiční lidové architektuře v ČR na jednom místě. Vybudovat reálné muzeum v přírodě by stálo zhruba miliardu, virtuální je výrazně levnější,“ dodává Jiří Woitsch.

Výstava Papírová ves je prvním z velkých veřejných výstupů projektu VISKALIA. Vznikla ve spolupráci s Národním muzeem a Českým vysokým učením technickým v Praze, které na výstavu poskytlo nejmodernější přístroje, jež slouží k dokumentaci staveb, a modely lidové architektury sestavené 3D tiskem.

Výstava bude přístupna od 30. září 2022 do 1. června 2023 v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě v Praze.

Přečtěte si také

• V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
• Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
• Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
• Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
• O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta