Zahlavi

IDEA: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022

20. 01. 2022

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR identifikuje ty položky návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 předloženého odešlou vládou Andreje Babiše, které ve srovnání s rokem 2019 (před pandemií) měly narůst nejvíce nebo naopak nejméně. S cílem snížit vysoký deficit se nová vláda Petra Fialy rozhodla návrh rozpočtu přepracovat, a to za cenu rozpočtového provizoria.

Analýza nazvaná Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022 srovnává růst rozpočtových položek s růstem státního rozpočtu mezi roky 2019 – 2022 o 25,7 %. Také odhaluje, do jaké míry nominální růst položek státního rozpočtu zohledňuje alespoň inflaci, která se za období 2019 – 2022 očekává ve výši 10,2 %. Z analýzy vyplývá, že ke zvýšení výdajů státního rozpočtu v roce 2022, oproti roku 2019, dominantně přispěly následující položky:

  1. Důchody (včetně invalidních či vdovských) o 18 %, tedy +84 mld. Kč na celkových 556 mld. Kč.
  1. Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské o 28 % (+36 mld. Kč)
  1. Odvody za státní pojištěnce o 93 % (+67 mld. Kč)
  1. Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů, o 35 % (+50 mld. Kč).
  1. Investice kryté příjmy z rozpočtu EU rostou o 97 % (+62 mld. Kč)
  1. Odvody České republiky do rozpočtu EU pak o 32 % (+14 mld. Kč)
  1. Investice z národních zdrojů rostou o 23 % (+17 mld.Kč)
  1. Nákupy očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 představují 8 mld. Kč.

Růst těchto výdajů představuje dohromady +338 mld. Kč, tedy 86 % celkového nárůstu výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2022. Naopak jiné položky v návrhu státního rozpočtu nominálně stagnují (např. platy úředníků) nebo dokonce klesají (např. neinvestiční transfery neziskovým organizacím).

„Za nárůstem výdajů návrhu státního rozpočtu předloženého bývalou vládou jsou zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády – tedy takzvané mandatorní výdaje státního rozpočtu. Důležité jsou také investice z evropských fondů, avšak ty jsou následně z EU propláceny a státním rozpočtem jen ‚protékají‘,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Kolář.

Od ledna 2022 se navíc znovu mimořádně navyšují důchody o 300 Kč na osobu na měsíc s odhadovaným rozpočtovým dopadem +10,6 mld. Kč. Nová vláda Petra Fialy si klade za cíl držet se stávajícího zákonného mechanismu valorizace důchodů alespoň do realizace důchodové reformy, kterou má podle koaliční smlouvy v plánu.

Jedním z cílů nové vlády je rychlejší konsolidace veřejných financí a nový premiér již deklaroval snížit schodek státního rozpočtu v roce 2022 z původně navrhovaných 376,6 mld. Kč pod 300 mld. Kč. Přepracovaný státní rozpočet také ovlivní výrazně vyšší predikovaná inflace a další vlna pandemie koronaviru, byť je obtížné předpovídat, jak přesně. Hledat úspory ve výdajích však bude poměrně obtížné.

„Věříme, že naše studie zlepší informovanost veřejné i odborné diskuse ohledně hledání úspor ve státním rozpočtu. A to přesto, že ze své podstaty nemůže identifikovat výdaje, u nichž existoval potenciál k úsporám již v roce 2019,“ dodává spoluautor studie Petr Janský.

Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Kontakt

Blanka Javorová
CERGE-EI
blanka.javorova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440

Petra Vintrová
CERGE-EI
petra.vintrova@cerge-ei.cz
+420 771 121 574

Studie ke stažení zde. Tisková zpráva zde.

Graf1_Rozpocet

Graf1_Rozpocet

CERGE-EI
Graf6Rozpocet

Graf6Rozpocet

CERGE-EI

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy