Zahlavi

Zasloužili se o českou vědu. Nyní je ocenila předsedkyně Akademie věd

Zasloužili se o českou vědu. Nyní je ocenila předsedkyně Akademie věd

Wed Dec 12 11:02:16 CET 2018

Čtyři vynikající vědci získali prestižní ocenění za dlouholeté zásluhy o rozvoj svého oboru: genetik Jiří Forejt, botanik Jan Krekule, fyzik Jiří J. Mareš a geolog Zdeněk Vašíček. Medaile laureátům osobně předala ve středu 12. prosince předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

 „Oceněné vybíráme velice pečlivě, a to jak na návrh pracovišť, tak na základě doporučení Vědecké nebo Akademické rady. Jedná se o vybranou společnost jedinců, kteří významně přispěli k rozvoji svého oboru,“ uvedla při předávání medailí v prostorách Akademie věd na Národní třídě v Praze Eva Zažímalová. Konkrétně genetik Jiří Forejt získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně za zásluhy v medicínských vědách, botanik Jan Krekule medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách, fyzik Jiří J. Mareš byl oceněn medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách a geolog Zdeněk Vašíček se stal nositelem čestné oborové medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách.

 

Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc., (*1944), se dlouhodobě věnuje studiu genetické a molekulární podstaty neplodnosti mezidruhových kříženců myši domácí. Hybridní sterilita je jedním z principů reprodukční izolace mezi dvěma populacemi a jedním z mechanismů speciace – vzniku nového druhu. V roce 1974 popsal první genetický lokus (pozici genu na chromozomu) hybridní sterility u savců, a sice lokus Hst1. V roce 2009 se jeho týmu pomocí nejmodernějších metod podařilo prokázat, že lokus Hst1 odpovídá genu Prdm9, který je dosud jediným genem hybridní sterility popsaným u savců. Forejt publikoval ve špičkových světových časopisech jako Nature, Science, Cell, PNAS a jiné. Podle Web of Science jsou Forejtovy práce citovány 2945krát (bez autocitací) s H-indexem 30. Jeho výzkum byl podpořen řadou prestižních zahraničních grantů (HHMI, NIH, granty EK, Akademická prémie AV ČR).

Genetik Jiří Forejt s předsedkyní AV ČR a místopředsedou Zdeňkem Havlasem

Jiří Forejt je voleným členem Evropské molekulárně biologické organizace a Učené společnosti ČR. Je nebo byl členem mezinárodních vědeckých poradních sborů Center for Research Dynamics, The Jackson Lab, USA (2007–08), Max-Planck-Instute for Molecular Genetics, Berlín (2008–10), Biofyzikálního ústavu AV ČR (nyní), Centra BIOCEV (nyní).

Řadu let pracoval ve Vědecké radě AV ČR a v letech 2001–2005 byl jejím místopředsedou. Je nositelem ceny ČSAV (1984), Ceny AV ČR (1999, 2009) či Medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách (2004). K jeho dalším významným oceněním (mimo AV ČR) patří Cena ministryně školství mládeže a tělovýchovy ČR (2009), Národní cena vlády Česká hlava (2016) a Stříbrná pamětní medaile Senátu PČR (2017).

 

Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc. (*1931), je přední český botanik, který zásadním způsobem přispěl k vědecké a společenské orientaci Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Důsledně se snažil o propojení domácího výzkumu s výzkumem v zahraničí, získával četné kontakty a sám v letech 1966–1968 působil ve Výzkumném ústavu kakaa v Ghaně. Navzdory době, která tomu nepřála, byl Krekule organizátorem velkých mezinárodních kongresů (průlomový první z nich uspořádal již v roce 1964, série sympozií zaměřených na auxiny a cytokininy trvá od sedmdesátých let až do současné doby).

Botanik Jan Krekule přebírá ocenění

Prakticky od počátku vědecké kariéry se věnoval přechodu rostlin z vegetativní do reproduktivní fáze na úrovni strukturální i biochemické. Do studia indukce kvetení brzy zahrnul hormonální regulaci tohoto procesu, čímž založil v ÚEB silný směr, který je dnes zastoupen několika laboratořemi. Stejně tak jím vypracované metodické postupy používané ve strukturálních studiích byly základem k vytvoření dnešní laboratoře špičkových zobrazovacích technik v ÚEB.

Jan Krekule v průběhu let zastával četné funkce v nejrůznějších profesních institucích, spoluzakládal Českou společnost experimentální biologie rostlin (ČSEBR). Desítky let pedagogicky působil na Katedře fyziologie rostlin Univerzity Karlovy, školil studenty i doktorandy. Je autorem či spoluautorem více než stovky původních prací v impaktovaných časopisech, koeditorem čtyř mezinárodních sborníků a spoluautorem tří vědeckých monografií.

 

RNDr. Jiří J. Mareš, CSc. (*1952), je od roku 1977 kmenovým zaměstnancem Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR. V současnosti působí jako zástupce ředitele pro pracoviště Cukrovarnická. Od nástupu do FZÚ se věnoval zejména experimentálnímu studiu transportních vlastností polovodičů, řady významných výsledků však dosáhl i v oblasti nanomateriálů, publikovaných v renomovaných mezinárodních časopisech (New Journal of Physics či Physical Review). Tyto výsledky zahrnují transport a magnetotransport v širokém rozsahu magnetických polí, teplot, odporů a frekvencí.

Fyzik Jiří J. Mareš s předsedkyní a členem Akademické rady Pavlem Krejčím

Mareš je zručný experimentátor a má unikátní schopnost věnovat se samotným základům fyziky, např. znovu otevřel neuspokojivě vyřešený problém relativistické transformace teploty, která hraje rozhodující roli v relativistické fyzice tepelných jevů a v kosmologii. Výrazně přispěl i k objasnění mechanismu supravodivosti v diamantu s příměsí bóru. Jeho výzkum většinou nepatří mezi módní proud, na který se soustředí pozornost a kde lze očekávat rychlý ohlas a vysokou citovanost. Zato se však soustředí na práci na fundamentálních, mezinárodně oceňovaných poznatcích, které mohou přinést ovoce až v delší perspektivě.

J. J. Mareš v posledních deseti letech věnoval velkou péči rozvoji druhé největší sekce FZÚ, a to sekce Fyziky pevných látek v Cukrovarnické, kterou úspěšně vede již od roku 2009. Osobní zásluhou doktora Mareše je zejména stále se zlepšující technické zázemí sekce, která přitom sídlí v památkově chráněném areálu bývalého Ústavu technické fyziky. I v těchto náročných podmínkách byly za Marešova vedení ve sklepeních vybudovány unikátní laboratoře, díky nimž tato sekce byla nebo je nositelem řady prestižních grantů financovaných z Evropské unie, USA a Japonska.

 

Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc. (*1937), dokončil doktorské studium na Univerzitě Karlově v roce 1968. Roku 1988 byl jmenován docentem a roku 1990 řádným profesorem v oboru geologie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Od roku 2007 působí jako vědecký pracovník Ústavu geoniky AV ČR. Absolvoval řadu zahraničních studijních cest, včetně dvou pobytů v Tübingenu podpořených stipendiem Humboldtovy nadace (v letech 1969–1970 a 1991–1992, přičemž první byl předčasně ukončen z politických důvodů).

Geolog Zdeněk Vašíček přebírá ocenění

Od roku 1964, kdy byl zaměstnán jako odborný asistent na Hornicko-geologické fakultě VŠB, je až doposud spjat s intenzivní vědeckou prací a výchovou studentů. Profesor Vašíček je významnou vědeckou osobností doma i v zahraničí, zejména v oboru hlavonožcové taxonomie, biostratigrafie a paleogeografie (obzvláště skupiny Ammonoidea). Mezi Vašíčkovy další odborné zájmy patří litostratigrafický a základní geologický výzkum uloženin okolo hranice jura/křída a křídové sedimenty alpsko-karpatské oblasti.

Profesorovy odborné výsledky zásadně posunuly oborové znalosti. Publikoval je v řadě odborných prací (69 publikací evidovaných ve WOS, H-index 11). Je též autorem několika vysokoškolských učebních textů a populárně naučných publikací. Jeho enormní nasazení při výzkumech a pomoc kolegům i začínajícím studentům se ovšem neomezuje na prostředí laboratoře či kanceláře. Vašíček je ve svých osmdesáti letech stále aktivní i při terénním výzkumu. Za zmínku stojí organizování záchranných paleontologických sběrů a výzkum svrchnojurských a spodnokřídových uloženin v lomu Kotouč a Obecním lomu na Štramberku.

Související články:

Kanadský vědec převzal v Brně prestižní medaili Karla Engliše

Připravili: Milan Pohl a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR