Zahlavi

Téma: MOZEK

06. 04. 2017

České neurovědy na špici výzkumem i aplikacemi K lepšímu pochopení nejsložitějšího orgánu, který příroda vytvořila, máme stále daleko. Funkce stovek miliard nervových buněk, z nichž každá má na svém povrchu tisíce nervových synapsí a mnohonásobně větší počet podpůrných gliových buněk, představuje záhadu, jejíž rozluštění je možné jen ve spolupráci mnoha vědeckých týmů.

Výzkum mozku v Akademii věd ČR se soustřeďuje především do Fyziologického ústavu (FGÚ) a Ústavu experimentální medicíny (ÚEM). Jejich společným pracovištěm je centrum Projekt excelence v oblasti neurověd (2012–2018). Svými aktivitami navazuje na úspěšné Centrum neurověd, jež svou činnost pod vedením prof. Josefa Syky ukončilo v roce 2011. Od roku 2012 je ÚEM členem nového centra, které financuje Grantová agentura ČR. Hlavním řešitelem je prof. Ladislav Vyklický z FGÚ, partnery jsou Ústav neurověd 2. lékařské fakulty UK a Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.

Jak prof. Syka vysvětluje, výzkum se v centru zaměřuje především na objasnění základních mechanismů neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova, Huntingtonova a Parkinsonova choroba či amyotrofická laterální skleróza: „Studují se však také základní mechanismy autismu, stárnutí sluchu či bolestivých stavů, buněčné receptory, membrány nervových buněk, neurotransmitery, extracelulární prostor mozku, gliové buňky.“

Zdejší experti bádají také v oblasti výzkumu nervových okruhů mozku či celého mozku, a to jak u experimentálních zvířat, tak u lidí (například mechanismy cirkadiánních rytmů). Cílem centra je i nalézt nové terapeutické přístupy k léčbě nervových onemocnění – například využití kmenových buněk, neurosteroidních látek a dalších.

Při příležitosti Týdne mozku experti představují nejnovější výsledky své práce a současně zvou k přednáškám kolegy z klinických neurologických a psychiatrických pracovišť, s nimiž spolupracují. Chtějí tak motivovat středoškoláky, aby se v budoucnu zapojili do výzkumu, jehož poznatky mohou pacienty s neurologickými chorobami zbavit útrap.

 

Optogenetika odhaluje tajemství mozkových buněk 

Optogenetika, jedna z metod, jež přináší perspektivní možnosti, jak kontrolovat aktivity mozku, se úspěšně rozvíjí v Ústavu experimentální medicíny AV ČR. První biologická publikace, jejíž výsledky získali mladí výzkumníci (včetně dr. Tomáše Hromádky – viz rozhovor Nemáme kouzelný ovladač na mozek) pomocí dvoufotonového vápníkového zobrazování, vyšla v časopise J. Neurophysiology. Prakticky okamžitě se setkala s pochvalným uznáním – v březnu 2016 byla vybrána mezi 10 nejlepších publikací Americké fyziologické společnosti.


Ústav experimentální medicíny AV ČR patří mezi uznávaná centra základního biomedicínského výzkumu v České republice.
(Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR)

Z laboratoří k pacientům

Přenos poznatků do praxe by měla nově podpořit spolupráce Akademie věd ČR s Nemocnicí Na Homolce, na které se dohodli představitelé obou institucí v září 2016. O co v ní půjde konkrétně? Především o aplikaci výsledků biomedicínského výzkumu do zdravotní péče, zlepšování zdraví populace a kvalitnější vzdělávání odborníků.

Spolupráci iniciovala Strategie AV21, jejíž program „Kvalitní život ve zdraví i nemoci“ se zaměřuje mj. i na poruchy nervového systému. V současnosti se odborníci v jejím rámci podílejí na prosazení klinického využití moderních, v zahraničí již dostupných radiodiagnostických látek, které by zlepšily diagnostiku závažných onemocnění především nervového systému. 


Nemocnice Na Homolce od roku 2016 spolupracuje s Akademií věd v rámci Strategie AV21 jako vědecko-výzkumné pracoviště testující a prosazující nové léčebné metody. (Foto: Viktor Černoch, AV ČR) 

 

„Speciální radiodiagnostické látky, které lze využít při vyšetření mozku pomocí pozitronové emisní tomografie, výrazně vylepší diagnostiku a zacílení léčby onemocnění jako jsou například epilepsie, Alzheimerova choroba nebo mozkové nádory,“ vysvětluje doc. Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu AV ČR, který program koordinuje.

Nemocnice Na Homolce funguje mj. jako vědeckovýzkumné pracoviště testující a prosazující nové léčebné metody při testování nových zdravotních materiálů, nebo při zavádění postupů zejména v kardiovaskulárním a neurologicko-neurochirurgickém programu. Podle ředitele nemocnice dr. Ivana Olivy přispěje partnerství s AV ČR k jejich rychlejšímu zavádění do praxe – a to nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Připravil: Luděk Svoboda, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Úvodní foto: Pixabay, Freeimages

 

Přečtěte si také