Omezení volnočasových aktivit nahrává spíš filmům než knihám

Změna životního stylu způsobená restrikcemi kvůli covidu-19 výrazně zvýšila zájem o sledování seriálů a filmů. Naproti tomu knížky tolik netáhnou. Lidé místo čtení raději brouzdají na internetu. Typické je to hlavně u dětí. Výsledky přinesl průzkum Čtení v čase koronavirové pandemie, na kterém se podílel Ústav pro českou literaturu AV ČR.

Málo času. To je jeden z hlavních argumentů na obhajobu, proč se lidé nevěnují knihám. Pandemie nemoci covid-19 však ukázala, že půjde spíš o výmluvu. Navzdory faktu, že mnozí mají za současných okolností víc časových možností než v minulosti, čtení knih se příliš nezvýšilo. U dospělé české populace je to pouze o sedm procent víc než před pandemií. Lepší je situace u těch, kdo se čtení věnují pravidelně. Ti berou knížky do ruky o 18 procent častěji.

Problémy se soustředěním
„Lidé s vyšším vzděláním mají svůj vzorec daleko stabilizovanější. Ti s nižším vzděláním podléhají více výkyvům podle toho, co se zrovna děje. U všech mediálních formátů ale sledujeme nárůst,“ říká Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Dvě pětiny respondentů sice uvádějí, že si čtením knih odpočinou lépe než sledováním televize, seriálů nebo filmů. Také tím vyvažují čas strávený před monitorem. Jenže ve srovnání s ním knihy prohrávají. Níže uvedený graf sleduje rozdíl v počtu těch, kdo se dané aktivitě věnují víc než před pandemií, a těch, kteří se jí věnují naopak méně.

Nárůst aktivit v době pandemie oproti předchozímu období (zdroj: Národní knihovna; N=1005)

Jiří Trávníček upozornil, že v současné situaci máme sice na čtení mnohdy víc času, ale ne vždy se nám na něj daří naladit. Jeden z dotázaných v průzkumu zmínil určitý paradox – knihy přinášejí klid, ale v době pandemie je těžké se uklidnit a ponořit do jejich příběhu. Lidé tak dávají přednost spíše roztříštěnému čtení v online prostředí. „Fragmentarizované čtení výzkumy registrují už od sedmdesátých nebo osmdesátých let, nejde tedy jen o vliv pandemie,“ poukazuje Jiří Trávníček.

Současná situace však tuto tendenci ještě umocnila. Zvýšil se hlavně počet těch, kteří vyhledávají krátké, servisní texty na internetu. Pozitivní však je, že to nemá neblahý vliv na klasické knižní čtenářství. Současně platí, že milovníci tištěné literatury mají ve zvyku i výrazně větší konzumaci ostatních médií.

Průzkum se zaměřil rovněž na knihkupectví. Koronavirová pandemie neměla na nákup knih (alespoň z pohledu respondentů) větší vliv. Změnil se však způsob jejich získávání. Téměř o pětinu klesl počet zákazníků, kteří si pořizují knihy v kamenné prodejně, které jsou aktuálně zavřené. Naopak narostly všechny aktivity v online prostředí, zejména nákup tištěných knih.

A co děti? I u nich vedou filmy
Sada otázek se zaměřila na děti ve věku 6 až 18 let, byť respondenty byli jejich rodiče. Z výpovědí plyne, že změny jsou v této cílové skupině zásadní. Největšímu zvýšení se těší hraní digitálních her, následované využíváním sociálních sítí a sledováním filmů a seriálů na různých zařízeních. Výrazně narostl také podíl dětí, které častěji než před pandemií sledují televizi.

Čtení tištěných knih u dětí se zvýšilo jen mírně, více narostla četba textů na internetu. Část školáků má sice více času, ale někteří se na tuto aktivitu hůř soustředí. Téměř polovina rodičů uvedla, že děti mají v době distanční výuky problémy se zvládáním školních povinností a na čtení knih jim nezbývá dost času. Většina rodičů se shodne na tom, že jejich potomci dnes po náročné online výuce nesáhnou po knize, ale raději si pustí nějaký film nebo seriál.

Změny v mediálním chování dětí před pandemií a během ní (zdroj: Národní knihovna; N=1005)

Jiří Trávníček se výzkumu čtenářství věnuje dlouhodobě. Je spoluautorem výstavy Čteme. Čteme? Čtěme!, kterou si lze prohlédnout online na webu Národní knihovny. Prezentuje Výzkum čtenářů a čtení v ČR (v letech 2007, 2010, 2013 a 2018) a Výzkum čtení dětí a mládeže v ČR (v letech 2013/2014, 2017).

Jsme národem knihomolů? Čím je i pro literárního vědce zajímavá severská krimi? Proč má smysl také ve 21. století přelouskat Jiráska a Němcovou? A jakou knihu si zabalit letos v létě k vodě? Dozvíte se z podcastu s Jiřím Trávníčkem.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Nielsen Admosphere

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?