Čeští vědci vyvrátili jednu z hypotéz o vzniku ozonové díry

Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR změnil dosavadní mínění o vzniku ozonových děr nad Arktidou a Antarktidou. Vědci zkoumali tak zvané ledové květy, přírodní útvary, o nichž se soudilo, že mají vliv na ničení ozonové vrstvy. Výsledky bádání zveřejnil vědecký časopis Atmospheric Chemistry and Physics.

„Na rozdíl od předpokladu, že se polární ledové květy, vyrůstající z povrchu ledu, rozpadají na množství malých slaných částic, které narušují ozonovou vrstvu, jsme prokázali opak,“ řekl vedoucí skupiny vědců Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky.

Křehké ledové květy jsou až třikrát slanější než mořská voda, protože do sebe dokáží z mořské vody nasávat sůl. Donedávna vědci předpokládali, že se ledové květy rozpadají, větrem jsou unášeny do atmosféry a z mořské soli se uvolňuje brom, který ničí ozonovou vrstvu.

Z dvouletého výzkumu týmu Viléma Neděly vyplývá, že ledové květy pravděpodobně nejsou přímým zdrojem slaných aerosolů a důvodem vzniku polárních ozonových děr. Pro svá pozorování si vědci nejprve museli upravit speciální environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Je uzpůsobený pro studium prostředí blízkému v polárních oblastech. Mikroskop umožňuje pozorovat dynamiku povrchu ledu při teplotě blízké tání, nebo řízenou sublimaci ledových květů.

"Při pozorování pod mikroskopem byly ledové květy flexibilní a přilnavé a nedocházelo k jejich rozpadu na slané mikročástice," doplnil Vilém Neděla.

Experimenty vědeckého týmu, na němž se podílejí také vědci z Masarykovy univerzity a Univerzity v Cambridge mají obrovský význam pro pochopení vlastností ledu a environmentální modelování procesů v atmosféře.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR z podkladu Ústavu přístrojové techniky
Foto: UPT AV ČR (na snímku umělý sníh)

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe