Zemědělství ohleduplné k přírodě je možné, říká zpráva evropských vědců

Současný způsob, jakým funguje zemědělství, má v globálním měřítku negativní dopady na životní prostředí. Naše metody produkce potravin je třeba změnit a alternativou může být takzvané regenerativní zemědělství. O jeho možnostech vydala zprávu asociace EASAC, sdružení Akademií věd členských států EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království. Za Česko se na přípravě zprávy podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR.

Současné zemědělství do značné míry narušuje stabilitu klimatu a druhovou rozmanitost. Vedle toho, že nabourává některé důležité prvky krajiny také ohrožuje základní funkce v ekosystému: opylování je kvůli němu obtížnější, dochází k odlesňování, úrodnost půdy klesá, její eroze naopak stoupá. Zásadní problém je také narušení schopnosti půdy i celé krajiny zadržovat vodu. Roste riziko povodní i sucha.

Ohrožena je také biodiverzita, a to nejen na obdělávaných polích, ale v korytech řek, na pobřežích a v hloubi oceánů. Zemědělství je navíc zodpovědné za víc než třetinu všech globálně vyprodukovaných skleníkových plynů. Přesto všechno se nedaří řešit některé globální humanitární problémy, například nedostatek potravin.

Monokulturní zemědělství, kde velké lány pokrývá jeden druh plodin, má za následek snížení biodiverzity a narušení ekologických funkcí krajiny.

Z těchto důvodů si asociace EASAC nechala zhotovit studii o alternativách k současnému systému zemědělské produkce. Zpráva se zaměřila na možnosti takzvaného regenerativního zemědělství a potenciál zelených polí k vázání skleníkových plynů. Na výsledcích zprávy spolupracovali také Eva Baldassarre Švecová a Karel Prach z Botanického ústavu AV ČR.

Alternativa pro zdravější budoucnost
Základem myšlenky regenerativního zemědělství je co možná nejpřesnější nápodoba přirozených procesů, které probíhají v přírodě. Jde o metodu, která vyžaduje podrobné sledování ekologických a biologických procesů v krajině. Zároveň předpokládá co nejmenší zásahy člověka. Minimalizuje se například mechanické i chemické narušování půdy. Již nejde o agrikulturu založenou na maximalizaci výnosů. Měřítkem úspěchu je nutriční kvalita vypěstovaných surovin, nikoli jejich množství.

Tato idea se však setkává se skepsí. Dle kritiků by takové změny současnou průmyslově-zemědělskou produkci zpomalily a znemožnily jí uživit rostoucí světovou populaci. Podle studie EASAC by ale taková transformace nemusela narušit produkci a moderní zemědělské metody jsou s ní kompatibilní. Regenerativní zemědělství například nevylučuje cílené použití pesticidů, jen vyžaduje nahrazení chemických postřiků za biologické alternativy.

Ztráta živin v půdě trápí celou Evropu
Středobodem studie je analýza schopnosti půdy zachycovat a skladovat uhlík. Ten rostlinám slouží jako hlavní zdroj živin a stavební prvek jejich tkání. Pokud se rostlinám nedostává, růst je pomalejší a výživová hodnota jejich plodů nižší.

Regenerativní zemědělství má potenciál z atmosféry odčerpat velké množství oxidu uhličitého (CO₂) a navázat ho zpět do půdy. Vyřešily by se tak hned dva ekologické problémy: sníží se hladina skleníkových plynů v ovzduší a zároveň se plyny využijí k výživě rostlin. Testy ukázaly, že kapacita půdy k ukládání oxidu uhličitého je vyšší, než se předpokládalo. Platí to zejména v případě travních porostů.

Procesem fotosyntézy vážou nadzemní zelené části rostlin oxid uhličitý. Do půdy se pak dostává odumřelá organická hmota, která poskytuje živiny dalším rostlinám.

Uvolňování skleníkových plynů z půdy je dnes problém a vědci se snaží najít řešení. „V prvním kroku jde o snížení intenzity uvolňování, v druhém, který by ideálně mohl běžet současně, je třeba zvyšovat obsah organické hmoty v půdě, a tím vázat uhlík,“ poznamenává Karel Prach z Botanického ústavu AV ČR a připomíná, že samotná půda CO₂ nezachytává. Jsou to právě zelené rostliny, které během své fotosyntézy plyny z ovzduší odčerpávají.

Hledá se odvaha ke změně
Doporučením vědecké obce je, aby se změny vedoucí k regenerativnímu zemědělství staly pro jednotlivé státy EU prioritou.

V agrikultuře je podle vědců třeba využívat rozmanitější škálu plodin a soustředit se na víceleté rostliny. Je nutné investovat do udržení ekosystémů na pomezích lesů a polí. Také by bylo vhodné zabezpečit, aby byla pole pokrytá trávou či rostlinami během celého roku, nejen v době pěstitelské sezóny. To nutně také znamená omezit mechanické obdělávání.

Zdali se najde k takové změně vůle, je však nejisté. „Do budoucna je regenerativní zemědělství jediná rozumná cesta,“ říká Karel Prach. „Když však všude vidím řepková pole a další intenzivně obhospodařované kultury na velikých lánech, tak to asi bude velmi pomalá cesta,“ uzavírá.

O zemědělství, vývoji klimatu a biodiverzitě jsme psali také zde:

Průmyslová lobby brání snížení emisí, zaznívá z organizace EASAC
Odstraňování uhlíku z atmosféry musí být prioritou EU, konstatuje EASAC
Kácení ohrožuje africké vysokohorské lesy coby důležitou zásobárnu uhlíku
Snažíme se doma být střídmí, prospívá to nám i celé planetě, říká klimatolog

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shuttershock

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe