Vyhledávání



Příprava nové strategie AV ČR Přání předsedy Akademie věd ČR do roku 2015

Nejbližší akce

Kalendář akcí

Dnes < 2013 >  < březen > 
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Aktuality

Významné ocenění pro popularizátory vědy

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150129-vyznamne-oceneni-pro-popularizatory-vedy.jpg

29.1.2015

Redaktor časopisu Vesmír a tvůrce úspěšného populárně-naučného rozhlasového pořadu Meteor Marek Janáč, autorka Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., a celoživotní popularizátorka lidového umění PhDr. Jitka Staňková, DrSc., převzali 28. ledna čestné medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Ocenění, udělované od roku 2003, jim v rámci slavnostního setkání předal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Medaili dosud získalo čtyřicet osobností, noví laureáti tak načínají pátou desítku oceněných.

Přelomový výsledek výzkumu prof. Jiřího Neužila

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150128-prelomovy-vysledek-vyzkumu-prof-jiriho-neuzila.jpg

28.1.2015

Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. Výsledkem je, že tyto buňky opět získají schopnost tvořit nádory“, říká prof. J. Neužil.

125 let českých akademií věd (a umění)

/abicko/sys/galerie-obrazky3/cavu_ilsutracni_snimky_01.jpg

23.1.2015

V pátek 23. ledna uplynulo 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČAVU), předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. „Právě v tento den byla císařským aktem stvrzena prestiž české vzdělané elity, která dlouhá léta usilovala o vytvoření národní badatelské instituce – akademie věd,“ uvedl předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš na dnešním slavnostním zasedání v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Akce se konala pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, který ve svém projevu vyzdvihl spolupráci AV ČR právě s horní komorou Parlamentu ČR. Oslavy výročí pokračovaly společenským večerem v Klášteře sv. Anežky České.

Oprava spotu „Nebezpečné LED osvětlení“

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150122-foto-illnerova.jpg

22.1.2015

Helena Illnerová

Na internetové televizi „Stream.cz“ běží v pořadu „A dost“ spot „Nebezpečné LED osvětlení“. Po úvodních slovech říká jeden z tvůrců spotu pan Jan Tuna: „ Většina ledek totiž obsahuje modré světlo. A to nám může za určitých okolností ublížit. Zničit náš spánek, naše zdraví. Jakub Klingohr mluvil s největšími odborníky včetně bývalé předsedkyně Akademie věd. A to, co říkali, by nás klidnými rozhodně nechat nemělo.“ A poté následují moje věty „To je rizikový faktor pro strašně moc onemocnění.

Jak velké ionizující záření snese naše DNA?

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150121-cover-jacs-pavel-jungwirth.jpg

22.1.2015

Prof. Pavlu Jungwirthovi a jeho kolegům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími pracovišti se podařilo určit redoxní potenciály jednotlivých bází DNA ve vodném prostředí. To se dosud nikomu nepodařilo. „Práce je výsledkem společného pětiletého úsilí teoretiků a experimentátorů,“ komentuje prof. Pavel Jungwirth. Výstupy výzkumu pomohou jak v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, tak třeba v léčbě nádorů. Výsledky otiskl ve svém prvním letošním čísle prestižní časopis Journal of the American Chemical Society a na svou obálku umístil ilustraci z tohoto článku.

Unikátní archeologický nález po více než 100 letech

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150121-archeolog1.jpg

21.1.2015

Dvojici hrobů příslušníků vládnoucí vrstvy bylanské kultury objevili v listopadu a prosinci roku 2014 pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Bohatě vybavené komorové hroby pochází ze starší doby železné (8.–7. století př. n. l.). Místo objevu v pražských Letňanech se tak stalo teprve druhou lokalitou v hlavním městě s nálezem kostrového pohřbu na voze. Tou první je Bubeneč, kde archeolog a sběratel Josef Antonín Jíra v květnu roku 1907 získal předměty z již porušeného hrobu, v němž byl původně čtyřkolový vůz.

Geologové z Akademie věd ČR zkoumají deformace Alp

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150120-tz-vyzkum-grimsel.jpg

20.1.2015

V podzemní švýcarské laboratoři provádějí vědci ze 13 států dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř tvoří zhruba kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Pohyby na zlomech žulového alpského masivu tam zkoumají geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). „Naše měření má zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak mohou případné pohyby ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé zde probíhají i více než 20 let,“ vysvětluje ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a ČR.

Slavnostní večer Akademie věd ČR

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150116-slavnostni-vecer-akademie-ved-cr-ph1.jpg

16.1.2015

V historické budově Národního divadla v Praze se včera uskutečnilo tradiční slavnostní novoroční představení Akademie věd ČR. Umění a věda mají k sobě blízko, a tak již pošesté patřilo jeviště opeře. „V řecké mytologii byly múzy věd a umění sestrami a ztělesňovaly ty obory lidské činnosti, které byly považovány za důležité pro všestranný rozvoj lidské bytosti, a tedy i celého společenství,“ připomněl předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš ve svém projevu auditoriu, v němž nechyběly mnohé významné osobnosti včetně obou místopředsedů vlády Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka.

Fotografie a základní analýzy meteoritů z Vysočiny

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150114-meteorit-zdar-foto.jpg

14.1.2015

Astronomický ústav ČR zveřejnil fotografie již dvou nalezených meteoritů z pádu tělesa 9. prosince 2014 nad Vysočinou. Nález z tohoto pondělí zcela přesvědčivě potvrdil spolehlivost výpočtů. Druhý fragment našel dr. Tomáš Henych jen 19 metrů od vypočtené linie a rovněž hmotnost meteoritu přesně odpovídala předpokladu pro tuto oblast. Vědci už také provedli základní analýzy, z nichž vyplývá, že stáří tohoto meteoritu je 4,56 miliardy let, což znamená, že vznikl na samém počátku zrodu Sluneční soustavy. Na fotografii vlevo můžete vidět oba dosud nalezené meteority. Vpravo detail chondry z prvního meteoritu pořízený elektronovým mikroskopem.

Průlom v laserové technologii

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150113-borane-laser.jpg

13.1.2015

První boranový laser na světě vyvinuli v Ústavu anorganické chemie AV ČR

 
Vědci z Ústavu anorganické chemie AV ČR pod vedením dr. Michaela G. S. Londesborougha ve spolupráci s kolegy ze Španělské národní rady pro výzkum vyvinuli nový typ laseru na čistě anorganické bázi. Sloučenina boru a vodíku z roztoku vyzařuje modré světlo a může se stát základem nových moderních laserů, které by byly ekologičtější i ekonomičtější. Borany přitom vědci použili k získání laserového světla vůbec poprvé v historii. Výsledky výzkumu publikoval prestižní odborný časopis Nature Communications. Podrobnosti v tiskové zprávě.