Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Nejbližší akce

22.5.2013 - 24.5.2013 Svahové deformace a pseudokras

23.5.2013 - 26.5.2013 Philosophy and Social Science

29.5.2013 - 25.6.2013 Výstava SKLO a DESIGN

Kalendář akcí

Dnes < 2013 >  < květen > 
Po Út St Čt Pá So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Důležité odkazy

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

RSS  

feed-icon-28x28.png    

 

Aktuality

Jak odolat spavé nemoci

7.2.2012

Vědci z AV ČR pomáhají Africe

Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k parazitickému prvoku trypanozomě, jenž v Africe způsobuje smrtelně nebezpečnou spavou nemoc, se podařilo vědecké skupině doc. Marie Lipoldové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Badatelé použili pro hledání těchto genů několik myších kmenů, které se liší v reakci na trypanozomovou infekci. Nákaza může propuknout jak u lidí, tak i u jiných savců, a vedle šíření malárie či HIV představuje pro obyvatele subsaharské Afriky velkou překážku v boji s chudobou a ekonomickou a vzdělanostní zaostalostí.

Nanovlákna jako záchranná síť

2.2.2012

Čeští vědci usnadňují transplantace orgánů
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro jeden z hlavních imunosupresivních léků, který tlumí obrannou reakci lidského těla při transplantaci orgánů. Ukazuje to průlomová práce vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky Akademie ČR ve spolupráci s badateli Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco. Tento zcela nový způsob aplikace cyklosporinu A při lokální léčbě může výrazně snížit posttransplantační komplikace způsobené vedlejšími účinky imunosupresiv.

BIOCEV začne čerpat evropské peníze

1.2.2012

Vědecký projekt posvětilo i ministerstvo školství
Do dvou let vyroste ve Vestci u Prahy evropské centrum excelence, zaměřené na základní i aplikovaný výzkum v oblasti biomedicíny a biotechnologie. Ministr školství Josef Dobeš v úterý 31. ledna 2012 svým podpisem schválil realizaci projektu vědeckého centra BIOCEV. Týmy ze dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze a šesti ústavů Akademie věd ČR tak dostaly oficiálně zelenou k výstavbě nového vědeckého centra.

Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým?

20.1.2012

Článek českých vědců v Journal of Wildlife Diseases
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.

Úspěch Botanického ústavu AV ČR v České hlavě 2011

8.12.2011

Skvělého výsledku letos dosáhl v soutěži Česká hlava Botanický ústav (BÚ) AV ČR. V kategorii Cena ministra životního prostředí byli oceněni vedoucí oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie BÚ AV ČR prof. Blahoslav Maršálek a jeho kolega z VUT Brno prof. František Pochylý, a to za vývoj flexibilní destratifikační technologie pro řízení kvality vody ve vodních nádržích. Tato technologie byla aplikována ve spolupráci s Povodím Moravy na Brněnské přehradě, která byla díky tomu voda vhodná ke koupání po celou sezonu.

Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie

6.10.2011

Nová publikace v časopisu Nature
 
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.

Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku

30.9.2011

Publikace českého neurofyziologa Karla Ježka v časopise Nature
 

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.

Jednání o šlechtění pšenice v Paříži

16.9.2011

Významný přínos české laboratoře
 
Mezinárodní výzkumná iniciativa pro šlechtění pšenice (IRIWI – International Research Initiative for Wheat Improvement) poprvé zasedala ve čtvrtek 15. září 2011 v Paříži na schůzce Skupiny G20, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa. Sešli se zde význační vědci, ředitelé výzkumných organizací, potravinoví experti i politici. Iniciativa koordinuje celosvětový výzkum vedoucí ke šlechtění lepších odrůd pšenice. Cílem je zvýšit její výnosy a odvrátit potravinovou krizi. V rámci IRIWI spolupracují i čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Další úspěch české badatelky z AV ČR

/sys/galerie-obrazky/news/Martina-Nadherna.jpg

7.9.2011

Martina Nádherná získala Cenu Jeana-Marie Lehna

Již podruhé letos slavila mimořádný úspěch Mgr. Martina Nádherná z Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Po ocenění v soutěži MŽP ČR „Chytrá řešení pro životní prostředí“ převzala v úterý 6. září 2011 na Francouzském velvyslanectví v ČR z rukou prof. Jeana-Marie Lehna diplom za první místo v soutěži pojmenované po tomto nositeli Nobelovy ceny za chemii. V obou případech zaujala mladá česká vědkyně odbornou porotu svým projektem nových bezpečných nehořlavých Li-ion baterií.
 
 

Jak čtou buňky informace v DNA?

5.8.2011

Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění

 

Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

 

1 2 3 4 5 6 78 9 10 11 12 13