Aktuality

Bohatství a rozmanitost života na Zemi tvoří zejména hmyz, pavouci, stonožky a jim podobní tvorové, jedním slovem členovci. Obývají většinou tropy a ani po několika staletích pečlivé práce biologové dosud nevěděli, kolik jejich druhů v tropickém lese vlastně žije. Nyní na tuto otázku odpovídá mimořádně detailní studie, právě uveřejněná v prestižním vědeckém časopisu Science (abstrakt zde). Na náročné badatelské práci (projekt IBISCA-Panama) zkoumající členovce žijící od hrabanky až po vrcholky panamského pralesa se významně podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR.

Mimořádné výsledky ve zdravotnickém výzkumu a vývoji ocenil v pondělí 10. prosince 2012 v pražském Martinickém paláci ministr zdravotnictví Leoš Heger. Kromě tří Cen ministra zdravotnictví bylo letos uděleno i pět čestných uznání, mezi nimi i Dr. Josefu Houšťkovi (a jeho spolupracovníkům) z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR za projekt „Genetické příčiny mitochondriálních chorob vyvolaných defektem ATP syntázy“.

Genomy řas odhalují jejich evoluční mozaikovitost a osud nukleomorfu. Závěry výzkumu, který se na tuto problematiku zaměřil, nyní uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. V mezinárodním týmu vedeném prof. Johnem Archibaldem z Dalhousie University v kanadském Halifaxu pracovali i tři výzkumníci z České republiky – Mgr. Marek Eliáš, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a doc. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., a Mgr. Luděk Kořený, Ph.D., z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D.,  z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd ČR získal v polovině listopadu medicínský grant Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu za rok 2012. Badatel vede tým odborníků, který zkoumá mechanismy vzniku epileptických aktivit v lidském mozku. Jejich poznatky mohou v budoucnu velmi výrazně přispět k prevenci a léčbě této závažné nemoci, kterou v Česku trpí přibližně 75 000 lidí. Podrobné informace naleznete zde.

Prohlídku toho nejzajímavějšího, co budou ve své nové budově zkoumat pracovníci Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, ocenili v úterý 20. listopadu 2012 hosté slavnostního otevření a představení těchto dalších prostor ÚEB AV ČR v Praze-Lysolajích. Programu se zúčastnili také představitelé Akademie věd ČR v čele s jejím předsedou prof. Jiřím Drahošem. Velice inspirativní bylo mimo jiné setkání se šlechtiteli jabloní, jejichž činnost má jasné praktické přínosy – nové odrůdy jabloní, které jsou odolné proti některým závažným chorobám. Těchto stromků se na celém světě ročně prodá přes milion.

Gen, který je nezbytný pro tvorbu pohlavních buněk, se v některých případech stává překážkou plodnosti, zatímco paradoxně vyřazení jedné jeho kopie (tzv. genový knock-out) může plodnost naopak zvyšovat. Tento objev vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR umožňuje poznat základní mechanismy tvorby spermií a jejich poruch v případech mužské neplodnosti. Otevírá tak cestu k regulaci plodnosti jak u lidí, tak u různých druhů zvířat. Jev hybridní sterility zřejmě hraje zásadní roli při vzniku nových druhů. Závěry výzkumu byly publikovány v časopisu PLOSS Genetics.

Při příležitosti spuštění prvního výzkumného programu „Funkční genomika“ byl v úterý 30. října 2012 slavnostně zahájen projekt BIOCEV. Patří mezi šest velkých projektů, které se v budoucnu stanou centry excelentní vědy u nás i v Evropě. Cílem tohoto společného biotechnologického a biomedicínské centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy je poskytnout renomovaným badatelům adekvátní zázemí pro inovativní výzkum, stimulovat podmínky pro špičkovou vědeckou práci a podpořit národní i evropský rozvoj biomedicíny a na ni navázaného biotechnologického průmyslu. Podrobnější informace v tiskové zprávě – zde.

Rozvoj Průhonického parku a Dendrologické zahrady, na němž se společně podílejí Botanický ústav (BÚ) AV ČR a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ), se zcela nečekaně rozhodla podpořit vysokou finanční částkou soukromá dárkyně – paní Květoslava Srbová z Modřic u Brna. V Průhonicích totiž se svým manželem několik let pobývala a park i zahradu si zamilovala. Podle přání donátorky mají být peníze použity mimo jiné i k nákupu elektrických vozíků, které budou zdarma zapůjčovány tělesně postiženým návštěvníkům.

 

Hlavní řešitel projektu „Vegetace České republiky: dokončení národního přehledu rostlinných společenstev“ prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., převzal ve čtvrtek 18. října 2012 Cenu předsedy Grantové agentury ČR.Projekt završil dlouhodobý výzkumný program zaměřený na tvorbu moderní klasifikace vegetace a detailního popisu diverzity rostlinných společenstev ČR. Výsledky shrnuje čtyřdílná monografie Vegetace České republiky z produkce Nakladatelství Academia. Koordinátorem prací se stala Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, spoluřešitelem byl Botanický ústav (BÚ) AV ČR.

Vyvolat zájem o vědeckou práci u studentů a dalších mladých lidí má unikátní multimediální prezentace Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Lze tak nahlédnout do historie ústavu, ale též seznámit se prostřednictvím animací a videa s činnostmi, kterými se v současnosti FGÚ AV ČR zabývá. Jednotlivé kapitoly se např. věnují biologickým rytmům, studiu paměti, psychiatrickým a metabolickým onemocněním či kardiovaskulárnímu systém a jeho poruchám. Multimediální prezentace bude slavnostně předvedena v úterý 9. října 2012 od 16 h v konferenčním sále budovy Akademie věd ČR v Praze. Více naleznete v tiskové zprávě – zde.