Aktuality

První světlo spatří po deseti letech vývoje největší evropský sluneční dalekohled GREGOR. Jeho slavnostní uvedení do provozu se uskuteční v pondělí 21. května 2012 ve španělské observatoři Teide na ostrově Tenerife. Právě zde jsou totiž výborné podmínky pro pozorování, která umožní slunečním fyzikům zkoumat na naší mateřské hvězdě jevy s dosud nevídaným rozlišením. Tento třetí největší dalekohled na světě je skvělým výsledkem německo-španělsko-české spolupráce vědců, v níž naši zemi zastupuje Astronomický ústav (ASÚ) AV ČR za grantové podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Výjimečnou osobnost světové vědy – Marii Skłodowskou-Curie – představí veřejnosti od středy 16. května 2012 obsáhlá výstava v sídle Akademii věd ČR v Praze. Koná se pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a velvyslance Polské republiky v ČR Jana Pastwy. Maria Skłodowska-Curie je dvojnásobnou laureátkou Nobelovy ceny a dlouhá léta byla jedinou ženou, která se zúčastňovala Solvayských konferencí – setkání předních vědeckých kapacit. Výstava, kterou AV ČR zapůjčila Jagellonská univerzita v Krakově, potrvá do 8. června.

Členové Učené společnosti ČR se sešli v pondělí 14. května 2012 na XVIII. valném shromáždění. Již tradičně se konalo v pražském Karolinu a bylo opět spojeno s předáváním medailí a cen Učené společnosti ČR z rukou jejího předsedy prof. Václava Pačese. Dopolední zasedání ve Velké aule bylo zakončeno přednáškou předního českého historika prof. Roberta Kvačka na téma „Heydrichiáda a česká společnost“. Odpolední blok, jenž se pod názvem „Dostatek všeho a pro každého?“ konal ve Vlasteneckém sále, moderoval člen Akademické rady AV ČR a předseda Rady pro zahraniční styky prof. Jan Palouš.

Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května 2012. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí. Pět z nich organizují či spoluorganizují ústavy a pracoviště Akademie věd ČR – Ústav experimentální botaniky, Ústav molekulární biologie rostlin, Botanický ústav a CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny. Podrobný program naleznete zde.

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš se dne 24. dubna 2012 zúčastnil v Bruselu vrcholné konference k problematice „Dunajské strategie“. Při této příležitosti se Akademie věd České republiky připojila k iniciativě JRC (Společné výzkumné centrum při Evropské komisi – Joint Research Centre), zajišťující vědeckou podporu Dunajské strategii. Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a generální ředitel JRC Dominique Ristori podepsali dohodu o spolupráci mezi JRC a akademiemi věd dunajského regionu.

Ke 100. výročí zvolení první ženy do českého zemského sněmu, Boženy Vikové-Kunětické, se ve dnech 24.–25. května 2012 uskuteční v prostorách Poslanecké sněmovny (PS) PČR mezinárodní vědecká konference Ženy a politika (1890–1938). Záštitu nad ní převzali předsedkyně PS PČR Miroslava Němcová a předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Pořadateli konference jsou PS PČR, Masarykův ústav a Archiv (MÚA) AV ČR, Centrum středoevropských studií (společné pracoviště MÚA AV ČR a Vysoké školy CEVRO Institut) a Nadace Anny a Jaroslava Krejčích.

Členové švédské Královské technologické mise 2012, mezi nimiž nechybí ani král Karel XVI. Gustav, jednali ve středu 9. 5. 2012 v sídle AV ČR s reprezentanty naší nejvýznamnější vědecké instituce. V úvodu uvítal hosty předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Krátce představil Akademii věd ČR a její úlohu v našem systému vědy a výzkumu, včetně projektů mezinárodní spolupráce. Švédskou delegaci pak seznámil s projektem Tokamak COMPASS ředitel Ústavu fyziky plazmatu Petr Křenek a vedoucí oddělení tokamaku Radomír Pánek. Systém PALS prezentoval koordinátor projektu Jiří Ullschmied a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Řídký představil budoucí superlaser ELI.

Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR.

Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“. Jeho autor, astronom a astrofotograf Josef Jíra, využil fotogenické situace, kdy blízké setkání Jupitera a Venuše na večerním nebi obohatil ještě dorůstající srpek Měsíce.

Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo na viry testováno 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.