27.9.2012 13:50 - 30.9.2012 13:50
Historický ústav AV ČR, v. v. i., vás zve na výstavu
Zlatá bula sicilská, 1212. 800 let mezi realitou a mýty.
Výstava je otevřena od 27. do 30. září 2012, vždy od 10 do 18 hod. v Národním archivu
(Archivní 4, Praha 4). Vstup volný.
27. a 28. září 2012 jsou také připraveny tři volně přístupné doprovodné přednášky významných
českých historiků, specialistů, zabývajících se obdobím raného a vrcholného středověku. Přednášky
se konají vždy v sídle Národního archivu, Archivní 4, Praha 4 – Chodovec.
Přemysl Otakar I. a jeho vztahy k římským vládcům.
Prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.
čtvrtek 27. 9. 2012 16.30 hod., přednáškový sál
Josef Žemlička je respektovaným českým historikem. Vede oddělení dějin středověku Historického
ústavu Akademie věd České republiky, působí mj. i v Centru medievistických studií, přednáší
vysokoškolským studentům v rámci semináře středověkých dějin Ústavu českých dějin Filozofické
fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve své výzkumné a publikační činnosti se mj. specializuje
na problematiku počátků a rozmachu přemyslovského státu v kontextu evropských dějin, na dějiny
měst, otázky středověkého osídlení či formování šlechty.
Zlatá bula sicilská: Místo paměti nebo prostor k zamyšlení.
Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.
pátek 28. 9. 2012 10.00 hod., přednáškový sál
Martin Wihoda studoval v Brně, Würzburku a Marburku. Nyní na Masarykově univerzitě
přednáší obecné dějiny středověku. Jeho vědecký zájem je soustředěn na proměny středovýchodní
Evropy raného a vrcholného středověku. Je autorem dvou vědeckých monografií o Zlaté bule
sicilské.
Zlatá bula sicilská – součást fondu Archiv České koruny. Místa uložení a péče o fyzický stav
v letech 1212–2012.
PhDr. Denko Čumlivski
pátek 28. 9. 2012 13.00 hod., přednáškový sál
Denko Čumlivski je dlouholetým odborným správcem řady archivních souborů Národního archivu,
mj. i Archivu České koruny, Kapituly vyšehradské či Archivu pražského arcibiskupství. Zabývá se
systematicky obdobím středověku a raného novověku.
Informace a souvislosti:
Možnost shlédnout jakoukoliv takto starou archiválii v originále nebývá příliš častá. Archivy
jsou vedeny především snahou o jejich dlouhodobé uchování. Moderní elektronická média nabízejí nové
možnosti. Několik na sebe navazujících projektů financovalo v rámci programu Evropské unie Culture
digitalizaci listin, matrik, rukopisů většiny členských států a tedy i České republiky a Národního
archivu. Projekt neustále pokračuje a „jubilující“ listiny si kdokoliv a kdykoliv prohlédne na
webové adrese
www.monasterium.net. Přesto však setkání s originální
listinou, starou mnoho staletí, poskytuje jedinečný zážitek.
Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí archivu českých králů a starého českého státu,
zvaného „Archiv České koruny“, který je národní kulturní památkou České republiky, a je uložen v
Národním archivu v Praze.
Přemysl (1197–1230), pro zahraničí užívající jméno Otakar, vstoupil do evropské politiky s
cílem vytěžit pro sebe a svůj stát maximum z trvalého úpadku centrální panovnické moci v
římsko-německé říši, který započal smrtí Jindřicha VI. Nejdříve byl spojencem krále Filipa
Švábského z dynastie Štaufů proti Otovi IV. z rodu Welfů. Odměnou mu bylo to, že v září 1198 ho
nechal Filip v Mohuči korunovat na krále a vydal mu (nedochované) privilegium, jehož obsah se
později promítl do textu tzv. Zlaté buly sicilské. Roku 1203 Přemysl naopak podpořil krále Otu,
který potvrdil jeho svobody a Přemysl jím byl znovu korunován. Tím Přemysl získal podporu papeže
Inocence III. Po Otových vojenských neúspěších přešel Přemysl zpět na stranu Filipa, avšak když byl
Filip roku 1208 zavražděn, znovu se přiklonil k Otovi. Tehdy papež Inocenc III. uznal Přemyslovu
dědičnou královskou hodnost. V mocenských bojích se nakonec Přemysl postavil proti Otovi, na stranu
mladičkého Fridricha II., Štaufa (syna Jindřicha VI.), zvoleného roku 1212 římským králem. Fridrich
pro něho vydal 26. září 1212 v Basileji privilegium zvané Zlatá bula sicilská – podle přivěšené
zlaté pečeti – buly – užívané Fridrichem jako sicilským králem. Listinou byla Přemyslovi potvrzena
královská hodnost s tím, že on i jeho nástupci mají držet České království dědičně. Fridrich
stanovil, že římští panovníci potvrdí království (udělí v léno) jen tomu, kdo bude v Čechách zvolen
králem, a že čeští králové mají držet království ve všech jeho hranicích (tj. všechna území, jež ke
království náleží či náležela) a udělovat investituru svým biskupům. Další ustanovení se pak týkala
účasti českých králů na říšských sněmech a na císařské korunovační cestě do Říma.
Tak zvaná Zlatá bula sicilská symbolicky uzavírala raně středověkou etapu vývoje českého státu
a právně anulovala důsledky jeho krize z konce 12. století. Český stát se za Přemysla Otakara I.
změnil v obecně uznané dědičné království, v němž trůn vždy získával králův prvorozený syn. České
království, součást Svaté říše římské, zaujalo klíčovou pozici ve střední Evropě a ve 13. století
vstoupilo do zápasu o mocenskou převahu v tomto regionu. V průběhu uvedeného století, za
přemyslovských králů, prošel český stát převratnými ekonomickými a společenskými změnami, v jejichž
důsledku se stal vrcholně středověkým státem západoevropského typu.
Kontakt:
Prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. (Historický ústav AV ČR)
21.9.2012



