24.3.2011 - 25.3.2011
Mezinárodní konference „Tovární města Baťova koncernu“ se uskuteční ve dnech 24.–25. 3. 2011
v Akademickém konferenčním centru v Jilské ulici v Praze 1. Za cíl si klade zkoumat téma baťovského průmyslového města jako specificky moderního sociálního prostředí. Konferenci pořádá Filosofický ústav AV ČR ve spolupráci s Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity, Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava a Nadací Tomáše Bati. Akce se zúčastní
100 badatelů, z toho 70 ze zahraničí. Vybrané příspěvky budou posléze vydány ve formě kolektivní monografie.
v Akademickém konferenčním centru v Jilské ulici v Praze 1. Za cíl si klade zkoumat téma baťovského průmyslového města jako specificky moderního sociálního prostředí. Konferenci pořádá Filosofický ústav AV ČR ve spolupráci s Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity, Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava a Nadací Tomáše Bati. Akce se zúčastní
100 badatelů, z toho 70 ze zahraničí. Vybrané příspěvky budou posléze vydány ve formě kolektivní monografie.
„Baťův koncern patřil k průkopníkům ekonomické globalizace. V ekonomicky velmi obtížných
meziválečných letech operoval po celém světě a stal se světovou jedničkou v mezinárodním obchodě s
obuví,“ říká jeden z organizátorů konference dr. Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. „Ve
světě, jehož podobu zásadně ovlivňují velké nadnárodní korporace, pokládáme za nanejvýš důležité
zkoumat dobu, v níž se globální kapitalismus rodil,“ dodává dr. Martin Jemelka z VŠB-TU
Ostrava.
Součástí Baťova podnikatelského modelu bylo vedle zavádění nejnovějších výrobních a obchodních
postupů také uplatňování moderních manažerských metod a sociální péče o zaměstnance. Baťův koncern
se snažil v tradici místního paternalismu i v duchu praxe velkých amerických podniků kompenzovat
svým zaměstnancům nepříznivé dopady pásové výroby zlepšováním jejich společenských podmínek
(bydlení, vzdělání, volný čas). Pracovní i soukromý život zaměstnanců se podle těchto zásad odvíjel
ve specifické formě sídelního uspořádání průmyslového města, v jehož středu stála „továrna“ jako
základna celého projektu moderního pokroku a s ním spojené nové průmyslové kultury.
Zkušenosti ze zlínské centrály a z poboček v různých zemích světa vedly koncern k explicitní
formulaci vlastního modelu průmyslového podnikání. Jeho základem byl koncept „průmyslového města“,
shrnutý v roce 1939 do rozsáhlé, v mnoha ohledech unikátní a myšlenkově průkopnické firemní
publikace
Průmyslové město.
Bližší informace:
PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D.
Filosofický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
Mob.: 602 308 367
23.3.2011



