Zahlavi

Svoboda vůle a její vztah k morální a právní odpovědnosti

Svoboda vůle a její vztah k morální a právní odpovědnosti

Thu Jun 01 11:54:52 CEST 2017

Jsme skutečně svobodní, nebo je to jen iluze? Je vše předurčeno a naše rozhodování na běhu dějin nic nezmůže? To jsou otázky, které si kladou mnozí filozofové. Jedním z nich je prof. Saul Smilansky z Haifské univerzity. Je považován za špičkového odborníka na problém svobody vůle a jejího vztahu k právní a morální odpovědnosti. Své myšlenky představil nedávno v Praze, kam přijel na pozvání Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Je pozoruhodné, že ačkoli problém svobody vůle a její vztah k morální a právní odpovědnosti patří ke klíčovým otázkám filozofie a práva, u nás se mu kupodivu do hloubky téměř nikdo nevěnuje. To bylo podle filozofa dr. Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR jedním z hlavních důvodů, proč se spolu s kolegy rozhodl pozvat do Prahy právě prof. Saula Smilanského.

„Cílem jeho návštěvy bylo rozproudit u nás diskusi na toto téma. Od pádu minulého režimu uplynulo už 27 let, ale filozofie a právní filozofie jen pomalu dohánějí zpoždění za svobodným světem. Některá témata se začínají teprve teď řešit, mimo jiné některé oblasti bioetiky a aplikovaná etika,“ říká David Černý.

V Ústavu státu a práva AV ČR se konal předposlední květnovou středu mezinárodní workshop určený zejména lidem z oboru, na kterém měli možnost předložit prof. Smilanskému své myšlenky a diskutovat s ním. O den později pak prof. Smilansky vystoupil v Národohospodářském ústavu AV ČR na veřejně přístupné přednášce s cílem stručně představit svou filozofii.

Prof. Saul Smilansky je respektovaným autorem publikací Svoboda vůle a iluze (vyšla poprvé v roce 2000) a 10 morálních paradoxů (2007). Příznačné je, že ani jedna z těchto knih zatím není k dispozici v češtině. Na překladu 10 morálních paradoxů v současné době pracuje dr. Černý.

Jsme skutečně svobodní?

Co je vlastně svobodná vůle? O čem přesně je řeč? „Existují různé významy ‚svobody vůle‘. Dá se chápat třeba v politickém významu, anebo ji lze pojmout zcela jednoduše – prostě děláte, co chcete dělat. Pak zde ale máme filozofický problém svobodné vůle, a to je fenomén, který je známý už přes 2000 let,“ řekl krátce před pražskou přednáškou prof. Saul Smilansky.


Profesor Saul Smilansky na přednášce v CERGE-EI 25. května 2017

„Lze o tom přemýšlet z hlediska determinismu – stručně řečeno jde o to, že stav světa a všechny okolnosti dohromady předurčují to, co se stane v dalším kroku. Všechno má svou příčinu a automatický nevyhnutelný následek. Takto to jasně funguje například ve světě aut. Například když se mi ho ráno nepodaří nastartovat, vím, že to není tím, že auto má svou vůli se nerozjet, ale je to následek nějaké poruchy a já ho dám opravit,“ pokračoval prof. Smilansky.

Lidé a auta

Lidé nejsou auta a jejich vůle je teoreticky nesrovnatelná, jenže tak jednoznačné to také není. Prof. Smilansky upozorňuje na to, že podobně jako auta jsou i lidé závislí na vnějších okolnostech a svém nastavení. Lidské rozhodování tak je omezeno a vlastně do jisté míry předurčeno tím, jakou kdo má povahu, čemu věří, co už dříve zažil, co si přeje a jakou má motivaci.

Přijet, nebo nepřijet do Prahy?

Například když se prof. Smilansky rozhodoval, zda přijmout, či nepřijmout pozvání na přednášku do Prahy, byl v tu chvíli svobodný, nebo bylo jeho rozhodování předem určeno (determinováno) vnějšími okolnostmi?

„I když připustíme determinismus, tedy vezmeme v úvahu, že jsem přijel do Prahy, protože jsem věřil, že to bude zajímavé a inspirativní, když k tomu přidáme, kdo jsem, jakou mám povahu a další okolnosti (…), tak nám vyjde, že jsem vlastně neměl na výběr, v určitém smyslu jsem nemohl jinak. Přese všechno ale správný úsudek je, že jsem byl svobodný přijet, přijel jsem, protože jsem měl dobrý důvod přijet. Tomu se říká kompatibilismus. Situace, kdy je svobodná vůle slučitelná s myšlenkou determinismu,“ vysvětlil prof. Smilansky.

Jak jsem se stal filozofem

Fenomén svobody vůle je životním tématem prof. Smilanského, přestože se v poslední době věnuje i jiným oblastem. O tom, nakolik je člověk svobodný, Saul Smilansky začal vážně uvažovat už v době dospívání. „Bylo mi 15 a půl roku, když se mi do rukou dostala kniha, která uváděla do filozofických témat, jako je Bůh, nebo není, je morálka objektivní, jsme, nebo nejsme svobodní? Tehdy jsem se zamiloval do filozofie,“ osvětlil prof. Smilansky.  

Proč zrovna svoboda vůle?

„Byl to pro mě překvapivý a vzrušující problém s mnoha souvislostmi, dotýkající se například smyslu života, respektu k sobě a ostatním. Šlo o kontroverzní problém a já jsem byl přesně ve věku, kdy člověka takové věci přitahují,“ doplnil Saul Smilansky.

Ne všichni v jeho okolí ovšem byli z počátku z filozofování o svobodné vůli nadšeni stejně jako on: „Například moje teta, když se mě jednou zeptala, na čem pracuji a já jí to řekl, tak mi odmítla dát večeři! Proč? No protože to je rozrušující problém. Jsme, nebo nejsme svobodní? Je všechno předurčené? Když děláme dobré věci, zasloužíme si pochvalu? A když děláme špatné věci, zasluhujeme trest?“

-------------------------------------

Determinismus – Přesvědčení, že vývoj vesmíru je plně určený přírodními zákony a předchozími stavy světa. Dá se také charakterizovat jako tvrzení, že vesmír má v každém časovém okamžiku pouze jednu jedinou možnou budoucnost.

Kompatibilismus – Kompatibilismus představuje tezi, že svoboda vůle je slučitelná s determinismem.

Svoboda vůle a iluze – je potřeba zachovávat iluzi toho, že jsme svobodní v tom smyslu, že máme konečnou kontrolu nad svými volbami a jednáním. Bez této iluze bychom ztratili důvody přijímat kompatibilismus a v konečném důsledku bychom se přiklonili k tzv. tvrdému determinismu, který je neslučitelný se spravedlivým přičítáním viny či zásluhy a tedy i s morální odpovědností.

-----------------------------------

Připravila: Leona Matušková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Archiv Ústavu státu a práva AV ČR