Zahlavi

Svět vědeckých revolucí

Svět vědeckých revolucí

Thu Mar 08 11:49:08 CET 2018

Ladislav Kvasz z Filosofického ústavu AV ČR patří mezi světové odborníky v oblasti filozofie vědy, a to především teorie změn vědeckých paradigmat. Jeho vlastní teorii změn jazyka vědy se dostalo mezinárodního uznání (Fernando Gil International Prize for the Philosophy of Science).

Profesor Ladislav Kvasz soudí, že lze rozlišit tři druhy vědeckých revolucí – jsou jimi idealizace, re-prezentace a objektace. U každé lze popsat společnou sociologickou a specifickou kognitivní a epistemologickou dynamiku změny paradigmatu.


Ladislav Kvasz z Filosofického ústavu AV ČR

Pojem paradigmatu zavedl americký teoretik vědy Thomas S. Kuhn v roce 1962 v knize Struktura vědeckých revolucí. Představil v ní teorii vědeckých revolucí jako změn paradigmat způsobených náhlou změnou chování vědecké komunity. Jaké je vlastně historické pozadí oboru, jemuž se věnujete?
Logika se jako filozofická disciplína zrodila ve starověkém Řecku zhruba ve stejné době, kdy se matematika konstituovala jako deduktivní věda. Z antiky se dochovaly dva logické systémy – aristotelská sylogistická logika a stoická výroková logika. Trvalo však dalších téměř 2000 let, než se v díle George Boolea, Gottloba Fregeho a Giuseppa Peana proměnila ve formální disciplínu. Epistemologie, tedy teorie poznání (co je to vědění, jakým způsobem získáváme vědění, jaké jsou hranice a možnosti poznání…) se jako filozofická disciplína etablovala v průběhu 17. a 18. století pod vlivem René Descarta, Johna Locka, Davida Huma a Immanuela Kanta, tedy zhruba ve stejném období, kdy se konstituovala fyzika jako empirická věda. Zdá se, že epistemologii čeká podobná formalizace, jaké se dostalo logice v 19. století.

Jste nositelem prestižní Akademické prémie AV ČR. Jak ji využijete?
Od dob zakladatelů epistemologie uplynula dostatečně dlouhá doba, abychom se mohli pokusit o přeměnu epistemologie ve formální disciplínu. Cílem bude rozpracovat návrh formalizace epistemologie obdobně, jako tomu bylo u Fregovy formalizace logiky. Logika musela na cestě k formalizaci projít zásadními změnami a osvobodit se od několika hluboce zakořeněných přesvědčení. Přesvědčení analogická těm, která bránila logice v její formalizaci, se vyskytují také v epistemologii.

Jaké teze vytyčují cestu k formální epistemologii a z čeho při jejich formulaci vycházíte?
Zakládají se na přesvědčení, že současný trend formalizace epistemologie neboli teorie poznání je nesprávný, protože není dostatečně radikální. Místo aby se pokoušel odhalit matematický základ procesu poznávání, spokojuje se s tím, že na různé aspekty poznání aplikuje již existující matematiku. Z tohoto důvodu je cílem projektu především vypracovat nový matematický formalismus, který umožní exaktně popsat proces poznání, podobně jako prostředky formální logiky umožňují popsat logickou argumentaci. Rozpracování formální epistemologie může zásadním způsobem změnit to, jak rozumíme poznání, a tím nepřímo i jak rozumíme sami sobě. Aristotelská logika byla součástí filozofie a vyvíjela se odděleně od matematiky jako jedna z filozofických disciplín. Její zastánci považovali logiku za něco zásadně odlišného od matematiky a podobného názoru byli i matematici. Booleovou zásluhou byly překonány předsudky oddělující matematiku od logiky. Boole přišel s myšlenkou využít jazyk algebry k zápisu soudů aristotelské logiky. Vytvořil první variantu formální logiky, která byla milníkem na cestě přeměny logiky v matematickou disciplínu. Když se z tohoto hlediska podíváme na epistemologii, vidíme, že klasická epistemologie byla od matematiky a ostatních exaktních disciplín izolovaná ve stejné míře, jako byla aristotelská logika izolovaná od matematiky.

První tezí vytyčující cestu k formální epistemologii je proto teze o nutnosti sblížit epistemologii s matematikou, fyzikou a ostatními exaktními obory. Druhou tezí vytyčující cestu k formální epistemologii je teze o nutnosti zásadně rozšířit rámec toho, co do epistemologie zahrnujeme. Formalizace teorie poznání bude zřejmě vyžadovat osvobození od problémů běžného poznávání a zaměření se na epistemologickou rekonstrukci poznávacích procesů v exaktních disciplínách. Do 19. století se logika chápala jako popis správného myšlení. Na rozdíl od psychologistického pojetí logiky není formální logika empirickou disciplínou o myšlení reálných subjektů, ale formální vědou. Ze stejných důvodů požadujeme, aby se formální epistemologie nezabývala poznávacími akty empirických subjektů, nýbrž objektivními vztahy mezi vědeckými teoriemi. Z toho vyplývá nutnost přestat chápat poznání jako aktivitu subjektu a nahradit je pojetím poznání jako objektivních vztahů mezi teoriemi. Další tezí je teze o nutnosti přestat používat již existující matematiku při popisu poznání a vyvíjet systematické úsilí o odhalení matematické struktury poznání, které může vést k objevu matematiky nového druhu.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay, Wikimedia Commons