Zahlavi

Sólo pro soprán: o ženách v české politice

Sólo pro soprán: o ženách v české politice

Fri Nov 25 10:16:35 CET 2016

Na bezpochyby úspěšnou cestu ke čtenářkám a čtenářům se 23. listopadu 2016 vydala publikace Sólo pro soprán – o ženách v české politice autorek Marty Vohlídalové, Hany Maříkové, Marie Čermákové a Romany Volejníčkové. Kniha, jež vychází z aktuálních kvantitativních i kvalitativních dat, představuje další příspěvek Sociologického ústavu AV ČR k diskusi o podmínkách a okolnostech politické participace žen v České republice.

Na křtu, jehož se v pražském Langhansu – Centru Člověka v tísni zúčastnilo na 50 hostů, vystoupily mj. Jana Smiggels Kavková z neziskové organizace Forum 50 %, jež podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích, a dále ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, bývalá senátorka Ivana Cabrnochová a poslankyně Helena Válková a Soňa Marková.

Události posledních let, jakož i poslední volby do Poslanecké sněmovny PČR a volby komunální, daly vyniknout výrazným ženským političkám, mezi které patří například Věra Jourová, Kateřina Valachová, Michaela Marksová, Adriana Krnáčová či Helena Válková. Podle Marty Vohlídalové z Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR (NKC) bychom se však neměli nechat touto skutečností zmýlit: „Na první pohled by se mohlo zdát, že si v tomto ohledu vedeme dobře a že se postavení žen v české politice po letech minulých, kdy jsme byli zvyklí vídat ženy opravdu zřídka, výrazně zlepšuje. Zastoupení žen v české politice však zůstává stále nízké nebo se dokonce snižuje.“

161125_sou3V této souvislosti autorky například uvádějí, že zatímco v Poslanecké sněmovně pokleslo zastoupení žen oproti minulému volebnímu období (2010) o 2,5 procentního bodu (z 22 % na 19,5 % v roce 2013), v Senátu zůstalo totožné: političky tvoří 18,5 %, což je nejnižší podíl od roku 1996. S podílem 23,8 % žen v Evropském parlamentu patříme k zemím s nejnižším zastoupením žen. Mírné zlepšení nastalo ve Vládě ČR, v níž v současnosti zasedají tři ministryně, a v zastupitelstvech měst a obcí, ve kterých podíl žen stoupl mezi léty 2010 a 2014 z 26,3 % na 27,1 %. 

Analytickou část publikace, jež vznikla pod hlavičkou projektu Ženy a muži v rovnováze, doplňuje 13 neobvykle otevřených výpovědí na téma, jak se žije političkám v klíčových a vrcholových funkcích a co obnáší úsilí prosadit se v této oblasti, jakož i jejich zkušenosti s vrcholovou politikou, názory, reflexe a životní příběhy. Jmenovitě jde o následující političky: Lenka Teska Arnoštová, Pavla Brady, Ivana Cabrnochová, Martina Dlabajová, Jana Fischerová, Miluše Horská, Soňa Marková, Michaela Marksová, Jana Pastuchová, Olga Sehnalová, Michaela Šojdrová, Kateřina Valachová a Helena Válková, která v rozhovoru mj. uvedla, že je třeba „pomoci ženám v politickém zastoupení; co znamenají ty historické průpovídky typu postel, kostel, kuchyně v 21. století! – vždyť je to šílené“. Záměrem rozhovorů je tedy dát hlas ženám, které mají zkušenost s vrcholovou politikou, aby posloužily jako inspirace pro jiné ženy, které o případném politickém angažmá teprve uvažují.

Publikace Sociologického ústavu AV ČR

161125_sou2Problematice pracovního a odborného postavení žen v české společnosti se NKC věnuje dlouhodobě a například letos v únoru vydalo ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze knihu Hany Víznerové a Blanky Nyklové Hledání dynamické rovnováhy: tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha. Publikace sestávající z 20 rozhovorů s vědkyněmi a pedagožkami z VŠCHT představuje pracovní a životní dráhy tří generací výzkumnic působících v různých vědních disciplínách. Jednotlivé výpovědi ukazují, jak rozmanité jsou profesní dráhy žen ve vědě a jak významně se do individuálních kariér promítají společenské, politické i institucionální okolnosti.

Jak vyzdvihuje spoluautorka knihy Hana Víznerová: „Chtěli jsme dát slovo ženám, aby představily svou práci, úspěchy a názory na podmínky pro výzkumnou a pedagogickou práci nejen na VŠCHT, ale obecně i v České republice.“ Podle Blanky Nyklové poukazuje publikace též na skutečnost, že na VŠCHT působí na nejrůznějších pozicích úspěšné, talentované ženy: „Vidět objem práce, jež zvládají, pro mě bylo inspirující. Vždycky jsem z rozhovoru odcházela nabitá energií k výzkumu. Podnětné bylo i to, jakým způsobem kombinují péči o děti a práci, v jakých svazcích žijí, jak citlivě reflektují to, co se v současné vědě děje.“

161125_sou1V dubnu 2016 vyšla kniha Změna trasy: o odchodech z vědy zabývající se odchodem začínajících vědkyň a vědců z české vědy, kterou jako jeden z výstupů tříletého projektu připravila Kateřina Cidlinská. Výsledkem je unikátní publikace, v níž se autorka dotýká citlivých témat, jako jsou důvody k odchodu z konkrétních vědeckých pracovišť. Vybrané rozhovory s osobami, které opustily vědeckou dráhu v doktorské a postdoktorské fázi v posledních 10 letech, jsou anonymní, čímž chtěla autorka docílit jejich větší otevřenosti a upřímnosti při rozhovoru o takto citlivých tématech.

„Projekt není unikátní jen v rámci zaměření našeho centra. Tato cílová skupina totiž nebyla v České republice doposud zkoumána. S výjimkou studie ČSÚ pro OECD z roku 2006, zaměřené na kariérní dráhy lidí s doktorským titulem, chybí k tématu odchodů z vědy za ČR jakákoli data,” dodává autorka. Z rozhovorů je patrné, že akademickou profesní dráhu opouštějí i mnozí nadějní a silně motivovaní a nadaní badatelé, badatelky a vyučující. Kniha tak přináší nelichotivou zprávu, jak současné nastavení hodnocení vědecké práce a systém jejího financování vedou u vědců a vědkyň k pocitům samoúčelnosti a ztráty smyslu vlastní práce, namísto toho, aby zejména začínající vědecké pracovníky a pracovnice povzbuzovaly k dalšímu bádání a kvalitním pracovním výkonům.

Gender & sociologie

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR patří již od roku 1990 mezi hlavní vědecké instituce, které rozvíjejí genderová studia, feministickou teorii a metodologii. Vydává recenzovaný transdisciplinární časopis genderových studií a feministické teorie „Gender, rovné příležitosti, výzkum“. Oddělení se zapojuje do tematicky zaměřených mezinárodních vědeckých organizací a spolupracuje se zahraničními i domácími univerzitními pracovišti. Členky oddělení působí také v evropských expertních sítích poskytujících poradenství v oblasti rovných příležitostí a spolupracují s občanskou společností. Mezi výzkumná témata patří: 1. Gender a pracovní trh; 2. Sociologie soukromého života; 3. Feministická kritika nerovností; 4. Politika péče.

Národní kontaktní centrum – gender a věda

Národní kontaktní centrum – gender a věda (dříve NKC – ženy a věda) přispívá k budování genderové rovnosti v oblasti vědy a výzkumu. Od roku 2001 rozvíjíme diskuse a prosazujeme opatření k odstranění diskriminace a genderové nerovnosti ve vědě. Požadujeme nápravu po odpovědných institucích a nabízíme řešení, která zlepšují profesní uplatnění vědkyň. Provádíme genderové analýzy, abychom upozornily na nesymetrické rozložení mocenského postavení mužů a žen ve vědě i ve společnosti obecně. Zvyšujeme povědomí o genderové problematice ve vědě a zviditelňujeme vědkyně a jejich práci. Podporujeme a rozvíjíme spolupráci žen ve vědě. Zapojujeme se do mezinárodních sítí (European Platform for Women Scientists a ATGender) a tvorby vědních politik. Účastníme se mezinárodních projektů a spolupracujeme s podobně orientovanými podpůrnými a výzkumnými organizacemi v zahraničí, zejména v Evropě. Jsme socioložky a genderové expertky v oblasti sociologie vědění, feministických teorií a genderových studií a v oblasti veřejné politiky. Od roku 2015 jsme samostatným výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR.

Připravil: Luděk Svoboda, Odbor akademických médií SSČ AV ČR