Zahlavi

Publikace Českého historického ústavu v Římě

Publikace Českého historického ústavu v Římě

Thu Oct 26 04:35:00 CEST 2017

Nejnovější publikace z náboženských a církevních, ale také kulturních, politických a hospodářských dějin, které vyšly péčí Českého historického ústavu v Římě a Historického ústavu AV ČR od roku 2012, se představily 18. října 2017 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Prezentace ukázala, jak badatelská a publikační činnost Českého historického ústavu v Římě – koordinovaná společně s dalšími ústavy Akademie věd ČR a některými vysokými školami – vstupuje do Evropského výzkumného prostoru a obohacuje poznání evropských dějin a světového kulturního dědictví.


Jaroslav Pánek vede Český historický ústav v Římě od roku 2009.

Český historický ústav v Římě, zahraniční pracoviště Historického ústavu AV ČR, rozvíjí svou činnost mj. v souladu s Prohlášením o spolupráci ve výzkumu náboženských a církevních dějin mezi Akademií věd ČR a Arcibiskupstvím pražským, které 23. listopadu 2012 podepsali tehdejší předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a Dominik kardinál Duka.

Připomeňme, že Český historický ústav v Římě navazuje od roku 1994 na dva své předchůdce – Českou historickou expedici (1887–1914) a Československý historický ústav v Římě (1923–1939, 1945–1948). V současnosti je jedním ze zhruba 30 ústavů, které ve Věčném městě zřídily země zainteresované na tomto kulturním centru euroamerické civilizace. Vznikla tak jedinečná koncentrace humanitních ústavů nebo celých akademií se zaměřením na historii, dějiny umění a archeologii.



„Vedle mohutných institucí zastupujících Německo, Francii, Británii či USA, ale také finančně a personálně bohatě vybavených ústavů, reprezentujících Rakousko, skandinávské země, Španělsko, Švýcarsko či Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko, je český (podobně jako nedávno vzniklý slovenský) ústav v Římě vybavením daleko skrovnější. Nepodílíme se na nákladných archeologických projektech, ale zaměřujeme se na intenzivní historický výzkum, zpracování vatikánských a italských pramenů převážně ke středoevropským dějinám od středověku do 20. století,“ vysvětluje prof. Jaroslav Pánek, ředitel Českého historického ústavu v Římě.



V několika posledních letech vznikly významné edice (evropský dosah mají zprávy papežských nunciů u pražského císařského dvora z doby Rudolfa II.), katalogy bohemikálních rukopisů v římských knihovnách, databáze řeholníků ze 16.–18. století, v přípravě je edice pramenů k československo-italským vztahům za druhé světové války.



Mnohé monografie obohatily poznání fenoménu papežství (například také již v angličtině vydaná kolektivní syntéza Papežství a české země v tisíciletých dějinách – Tomáš Černušák a kol. – Nakladatelství Academia, 2017), a dokonce vyšla průkopnická práce o dějinách papežských financí, která zaznamenala příznivé ohlasy od Spojených států amerických až po Japonsko či Austrálii.



„Patříme sice k malým ústavům, ale výsledky publikační činnosti nás rozhodně staví nad průměr ústavů sdružených v Mezinárodní unii archeologických, historických a uměnovědných ústavů v Římě,“ uzavírá prof. Jaroslav Pánek.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR