Zahlavi

Předsedkyně si v Ostravě prohlédla Ústav geoniky

Předsedkyně si v Ostravě prohlédla Ústav geoniky

Tue May 29 09:59:51 CEST 2018

Krystal kalcitu i speciální šroub vyřezaný vodním paprskem obdržela předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová při své návštěvě Ústavu geoniky v Ostravě-Porubě. Doprovázel ji tam místopředseda pro I. vědní oblast Jan Řídký.

„V Ostravě jsem potřetí a pokaždé se sem těším. Jste sice z ústavů nejdál od Prahy, ale v žádném případě nejste na okraji. Mám pocit, že výzkum, který tady děláte, jde hodně kupředu,“ řekla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová při diskusi se zaměstnanci ústavu. Ředitel Josef Foldyna totiž využil návštěvy vedení AV ČR a na stejný den připravil i vyhlášení významných výsledků ústavu. Na výběru se podíleli členové mezinárodního poradního sboru, který s ústavem spolupracuje již deset let.

Předsedkyni Evu Zažímalovou a místopředsedu Jana Řídkého uvítal ředitel ústavu Josef Foldyna (vpravo).

Úložiště jaderného odpadu i brownfieldy

Ústav funguje od začátku 80. let, kdy vznikl jako pobočka pražských ústavů. Nachází se v těsném sousedství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Původní název zněl Hornický ústav, tematika těžby uhlí však poslední dobou ustupuje do pozadí – byť třeba na polské straně zájem o spolupráci stále je. V této tradici na ústavu pokračuje oddělení geomechaniky a báňského výzkumu, které se zabývá mimo jiné možnostmi cíleného zpevňování horninového masivu – do zemin, popřípadě i hornin, se například vstřikují chemické injektážní hmoty (např. polyuretanové pryskyřice), a tak se zlepšují jejich vlastnosti.

Laboratořemi provázel i zástupce ředitele pro vědu a výzkum Kamil Souček.

„Nastupují však i nové otázky, jako je například ukládání vyhořelého jaderného paliva. Výrazně se uplatňuje také sociální geografie, otázky energetiky, regenerace a řešení brownfieldů, které jsou tady na Ostravsku rozšířené,“ uvedl ředitel Josef Foldyna. Matematici jako Radim Blaheta a Zdeněk Michalec zde tak například modelují hydro-mechanické procesy v hlubinných úložištích vyhořelého jaderného paliva a geografové Bohumil Frantál a Pavel Roštínský zkoumají rizika potencionálního rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Vlastnostmi horninového masivu ve vztahu k problematice ukládání vyhořelého jaderného paliva se rovněž dlouhodobě zabývá oddělení geomechaniky a báňského výzkumu.

Jak rozřezat granát

Chloubou ústavu je pak technologie vodního paprsku, která díky extrémně vysokému tlaku umožňuje řezat různé druhy materiálů. Tlak kolem 400 MPa, který dokážou produkovat zdejší čerpadla, je čtyřikrát vyšší, než ten, který se nachází na dně Mariánského příkopu, nejhlubšího místa zemského povrchu. Vedení Akademie věd se mohlo přesvědčit, jak funguje vodní paprsek v „přímém přenosu“: během chvilky vyřezal z kamenného bloku šroub M20. Na něj pak pracovníci ústavu přišroubovali plastovou matku, kterou vytiskli z 3D tiskárny.

 

 Vodní paprsek v akci. Právě vyřezává šroub z pískovce.

Výhodou této metody je to, že se materiál nezahřívá, může se tedy použít i na demontáž vojenské munice, například dělostřeleckého granátu. Do trysky se přidávají abrazivní materiály, velmi dobře funguje třeba granátový písek. Vodní paprsek tak zvládne rozřezat až 30 centimetrů oceli.

Vedoucí oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Jiří Ščučka

Vědci Zdeněk Říha a Michal Zeleňák pak na ústavu vyvíjejí prototypy trysek vhodných na úpravu povrchů a k dezintegraci materiálů, které by měly být mnohem efektivnější než ty stávající. Tím však záběr ústavu zdaleka nekončí, pracovníci ústavu se například podílejí na trojrozměrném mapování jeskynních prostor nebo zpracovávají analýzu historických stavebních materiálů, jako byly gotické nálezy ze Staříče či z kostela sv. Martina v Bohušově.

Před odjezdem vlaku do Prahy zbyl návštěvě čas ještě na kafe v pracovně ředitele. „Máte tu jeden z nejkrásnějších výhledů v rámci Akademie věd,“ řekl místopředseda Jan Řídký. Byl krásný, slunný květnový den a z oken šlo zahlédnout i Lysou horu.

Na titulní fotografii zleva: předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel ústavu Josef Foldyna, místopředseda AV ČR Jan Řídký a matematik Radim Blaheta

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR