Zahlavi

Předsedkyně na turné: Milešovka, družice MAGION i lví řev na Saturnu

Předsedkyně na turné: Milešovka, družice MAGION i lví řev na Saturnu

Mon Jun 04 09:06:10 CEST 2018

Ústav fyziky atmosféry patří mezi novější ústavy Akademie věd. Založen byl v roce 1964, kdy navázal na vědeckou tradici Laboratoře meteorologie ČSAV. V roce 1994 se oblast výzkumu rozšířila o horní atmosféru a kosmické prostředí, takže nyní Ústav fyziky atmosféry AV ČR zkoumá nejen celou atmosféru od mezní vrstvy až po exosféru, ale též blízký vesmír a sluneční soustavu. Pět oddělení (meteorologie, klimatologie, aeronomie, horní atmosféry a kosmické fyziky) doplňuje skupina numerických simulací heliosférického plazmatu.

„Jsme velmi diversifikované pracoviště, s velmi širokým polem vědecké působnosti, takže nejsem schopen pokrýt celou šíři výzkumu v ÚFA a vše kvalifikovaně vysvětlit,“ s nadsázkou říká ředitel ústavu Zbyněk Sokol. Pražské pracoviště doplňuje několik observatoří a měřících stanic. Nejstarší z nich je Milešovka, která už 113 let měří nepřetržitě klimatická data, jež se každou hodinu automaticky odesílají Českému hydrometeorologickému ústavu.

Návštěvy se kromě předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové zúčastnil i místopředseda Jan Řídký (vpravo od předsedkyně) a členka Akademické rady Markéta Pravdová (druhá zleva). Vlevo od předsedkyně ředitel ústavu Zbyněk Sokol.

„Za 113 let se na Milešovce neměřilo pouze dvakrát. Dva měsíce ve válečném roce 1917 a při mobilizaci v roce 1938,“ připomíná Zbyněk Sokol. Rozsah měření je ovšem daleko širší, ve spolupráci s dalšími institucemi se měří obsah aerosolů v atmosféře, v rámci projektu CRREAT vědci měří s pomocí přístroje SEVAN kosmické záření, nově potom i radiové záření bleskových výbojů. „Většina měření probíhá automaticky, ale automatika zatím neumí určovat například typy oblačnosti nebo dohlednost v atmosféře. Tady se bez zkušeného oka stále neobejdeme,“ říká vedoucí oddělení meteorologie ústavu Pavel Sedlák.

Bezpečnější silnice

Právě toto oddělení ústavu připravuje projekt pro předpověď stavu silnic zejména v zimním období. V rámci programu Strategie AV21 ÚFA ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a firmou ChanGroup připravili výpočet aktuální předpovědi teplot na úseku Ostrov – Cínovec. Předpověď je počítána modelem FORTE vyvinutým právě v oddělení meteorologie. Model je založen na řešení rovnice tepelné bilance a využívá data ze silničních stanic a předpovědi numerického modelu ALADIN provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem.

Studium ionosféry

Ionosféra se nachází ve výškách zhruba nad 60 km. Předpověď jejího stavu je důležitá zejména pro telekomunikační sítě, radiové vysílání, pro komunikaci s družicemi na oběžné dráze či pro globální navigační systémy jako GPS nebo evropský projekt Galileo. Měření na observatoři v Průhonicích se od roku 2004 provádí pomocí americké ionosondy, mimochodem jediné funkční ionosondy ve střední Evropě. Stanice je součástí celosvětové měřící sítě.

Ředitel ústavu Zbyněk Sokol v diskusi s místopředsedou Janem Řídkým.

Kosmický výzkum

Jedním z nedávných výsledků oddělení kosmické fyziky je objev lvích řevů poblíž planety Saturn na základě měření sondy Cassini. Lví řevy jsou nízkofrekvenční elektromagnetické vlny přírodního původu známé z okolí Země. Pojmenovali je tak už v roce 1968 američtí fyzikové Edward Smith, Christopher Russell, John Olson a Robert Holzer, když vyhodnocovali záznam z družice OGO-5 a nahrávku si poslechli na reproduktoru. Týmu z ÚFA se podařilo stejný jev poprvé pozorovat u jiné planety sluneční soustavy.

Ústav se podílí na vyvoji družic pro kosmický výzkum. Na snímku legendární MAGION.

Už od časů prvních československých a českých družic MAGIONu se ústav též intenzivně podílí na vývoji a stavbě náročných přístrojů pro kosmický výzkum. Nové přístroje budou umístěny na družici TARANIS pro výzkum blesků, na sluneční sondě Solar Orbiter, na sondě JUICE k měsícům planety Jupiter a na sondě ExoMars 2020, která má přistát na povrch Marsu. Mise ExoMars 2020 se skládá z robotického vozítka a přistávací platformy. Hlavním cílem mise je případné nalezení organických materiálů, především těch z rané historie planety. Přístroj WAM je součást systému MAIGRET a skládá se z analyzátoru, který zpracovává signál z magnetometru ve frekvenčním rozsahu od 100 Hz do 20 kHz.  Analyzátor vyvíjí Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, a Ústav fyziky atmosféry AV ČR, a Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ