Předsedkyně Akademie věd zahájila návštěvy pracovišť

Předsedkyně Akademie věd zahájila návštěvy pracovišť

Tue Jun 20 14:36:59 CEST 2017

Mikrobiologický ústav v Praze Krči patří k jedněm z největších ústavů Akademie věd ČR.  I proto si ho předsedkyně Akademie věd ČR, biochemička Eva Zažímalová, vybrala pro svou první návštěvu z plánovaného turné, při němž se bude setkávat s vedením i zaměstnanci výzkumných pracovišť. Doprovázel ji tam místopředseda Akademie věd, biochemik Zdeněk Havlas.

 

 

První kroky předsedkyně vedly za nově jmenovaným ředitelem ústavu Jiřím Haškem, který je zároveň vedoucím laboratoře reprodukce buňky. „Ze šéfů laboratoří jsem tady už nejstarší, ale jako ředitel doufám nejstarší nebudu,“ vtipkoval dvaašedesátiletý Hašek při přebírání jmenovací listiny. „Myslím, že to přichází v dobrém věku: už vím, co mám za sebou, a co před sebou,“ dodal Hašek, podle něhož se ústav celkově těší velmi dobré kondici.

S vedením Akademie věd pak probíral úspěchy i problémy ústavu, mluvilo se o nových výzkumných týmech, mezinárodním poradním sboru, otázkách duševního vlastnictví (ústav má třiačtyřicet aktivních patentů) i o detašovaných pracovištích Mikrobiologického ústavu. Jedno z nich sídlí v zámku Nové Hrady, který Akademie věd získala do majetku za symbolickou korunu. Při rekonstrukci se však nyní ukazuje, že dřevěné části jsou napadené dřevomorkou. Kromě toho došlo i na citlivé téma „zvěřince“ a co nejvýhodnějšího získávání laboratorních myší, což je problém, který řeší více ústavů Akademie věd. Průměrná cena jedné takové myši se nyní pohybuje kolem pěti set korun.

Potom už následovala samotná prohlídka ústavu, procházelo se labyrintem laboratoří i spojovacích tunelů a na některých místech bylo znát, že budova pochází z počátku 60. let. Mikrobiologové se s tím však rozhodli vypořádat a v ústavu nyní probíhá rekonstrukce, jejímž cílem je proměnit prostory do kompaktnější a přívětivější podoby.

„Tak tady máme ty nové třepačky,“ zastavil se Jiří Hašek u série přístrojů, které slouží k promíchávání vzorků ve zkumavkách. Třepat se dá přitom různou rychlostí a za tichého chodu. Na řadu přišly i kývačky, centrifugy, digestoře, inkubátory i tlaková komora, a samozřejmě také různé druhy spektrometrů, z nichž nejvíce zaujal moderní hmotnostní spektrometr, který se používá na určení hmotnosti částic či složení vzorku nebo molekuly. Přijde na čtyřicet milionů korun.

Potom se objevila slepá ulička polepená lepenkou. „Tak za tím je Šebovo království,“ poznamenal ředitel Hašek, a znalci věděli, že tím myslí laboratoř molekulární biologie bakteriálních patogenů, kterou úspěšně vede mikrobiolog Peter Šebo. Jeho výzkum má ryze praktické dopady, pracuje na vývoji nové generace očkovacích látek proti černému kašli, je také spoluautorem mezinárodních patentů. Mezi zpovídanými vědci nechyběla také další výrazná osobnost ústavu Leoš Valášek z laboratoře regulace genové exprese, který nedávno získal titul doktor věd a jeho studenti dosahují vynikajících výsledků. Stejně jako Peter Šebo a většina zaměstnanců ústavu i on jezdí do práce rád na kole.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Mikrobiologický ústav AV ČR