Zahlavi

Povodně z jezer v Andách: kde hrozí a jakou roli hraje měnící se klima?

Povodně z jezer v Andách: kde hrozí a jakou roli hraje měnící se klima?

Thu Jun 14 09:18:49 CEST 2018

Zaplavená města i tisíce obětí, to vše může způsobit náhlé protržení či přelití hráze ledovcového jezera ve velehorách. Nebezpečná jezera a ohrožené oblasti v peruánském pohoří Cordillera Blanca pomáhají vytipovat i vědci z Czech Globe a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

„Moje práce je identifikovat nebezpečná jezera, tzn. jezera, u kterých hrozí protržení či přelití hráze. Zatím jsme do nejnebezpečnější kategorie zařadili pět jezer,“ řekl spoluautor aktuální inventarizace ledovcových jezer ve studované oblasti Adam Emmer z Czech Globe.

Centrální část údolí Santa Cruz (Cordillera Blanca, Peru) zasažená povodní z ledovcového jezera v roce 2012; vrstva akumulovaného materiálu v této části údolí je až 2 metry mocná

Co přinese změna klimatu?

Cordillera Blanca je nejvyšší peruánské pohoří a zároveň pohoří s největším podílem tropických ledovců na světě. Mnohé vrcholy přesahují 6000 metrů, i tak z nich v důsledku měnícího se chodu srážek a teplot ledovce ustupují, a to od konce malé doby ledové, která zde kulminovala ve druhé polovině 19. století. Ústup zalednění má celou řadu negativních konsekvencí. Zdejší ledovce jsou významným zdrojem vody a horské řeky zásobované vodou z ledovců rovněž mají potenciál pro výrobu elektrické energie. Díky ústupu zalednění také vznikají v prohlubních a morénách nová jezera. Pád laviny či ledu do jezera může vyvolat nárazovou vlnu, která způsobí přelití nebo protržení hráze. K tomu může dojít i sesutím vnějšího svahu hráze. Tyto relativně vzácné události se vyznačují mimořádnou extremitou a v pohoří Cordillera Blanca si tyto přírodní katastrofy v minulosti vyžádaly tisíce obětí na životech a značné materiální škody.

Hlavní oblasti výskytu ledovcových povodní  (žluté hvězdičky); odstín jednotlivých států indikuje objem výzkumu na téma těchto povodní (viz Emmer, 2018, NHESS)

Zvyšuje se riziko povodní z ledovcových jezer?

„Jedním z faktorů je nárůst počtu jezer. Zatímco v 50. letech minulého století bylo v pohoří Cordillera Blanca necelých 300 jezer, v roce 2016 jich bylo 882,“ upřesňuje Adam Emmer. Nejnovější studie, na které se čeští vědci rovněž podíleli, nicméně poukázala na překvapivý fakt, a to že frekvence výskytu povodní není úměrná počtu jezer. Větší roli v tomto ohledu hrají fáze a dynamika vývoje jezer v čase. Dobrou zprávou pro obyvatele pohoří Cordillera Blanca je závěr, že nejvyšší frekvence výskytu povodní v této oblasti již pravděpodobně nastala ve 40. a 50. letech 20. století, to ovšem nevylučuje jejich další výskyt.

Podle mladého vědce však nejsou za rizikem jen samotná jezera. Významným faktorem je i stále hustší osídlení. „Místní obyvatelé příliš nedbají hrozby, kterou velehorská jezera mohou představovat. Důkazem je čilá výstavba v potenciálně ohrožených oblastech, případně oblastech, které byly již v minulosti zasaženy,“ dodává. Jeho kolega Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR se sám aktivně podílí na výzkumu rizikových procesů a věnuje se rovněž osvětě a práci s místními autoritami a komunitou. „Naše práce zde probíhá v úzké spolupráci s Národním vodohospodářským úřadem (Autoridad Nacional de Agua) v Huarazu, který se problematikou nebezpečných jezer zabývá,“ řekl Adam Emmer.

Letecký snímek města Huaráz (Peru) pořízený v roce 1948, tj. 7 let po ničivé povodni, která zničila třetinu města a vyžádala si nejméně 1800 obětí na životech

Vstříc zmírnění potenciálních dopadů

Podle Emmera může katastrofální následky povodní z ledovcových jezer zmírnit včasné vytipování nebezpečných jezer a ohrožených oblastí a následná implementace vhodných mitigační a adaptačních opatření, a to jak strukturálních (např. sanace přírodních hrází, nebo instalace tunelů, které dokáží snížit objem vody v jezeře), tak tzv. „měkkých“ opatření (zvyšování povědomí o možné hrozbě, systémy včasného varování, preventivní cvičení). Zatímco strukturální opatření jsou průběžně realizována, práce s širší veřejností v otázce přírodních rizik stále představuje v nejvyšším peruánském pohoří aktuální výzvu.

Připravil: Adam Emmer z Czech Globe ve spolupráci s Vlaďkou Coufalovou z Odboru mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: archiv Czech Globe (úvodní foto: protržená morénová hráz jezera Milluacocha (Cordillera Blanca, Peru); moréna je cca 200 m vysoká, v popředí Ishinca base camp)