Zahlavi

Postavení žen v islámském světě

Postavení žen v islámském světě

Mon Feb 05 16:34:57 CET 2018

Jsou ženy v islámském světě skutečně tak upozaďované a diskriminované, jak si to vykládají lidé ve střední a západní Evropě, nebo jde o jedno z rozšířených klišé, které neodpovídá komplexní realitě? Nejen tomu se věnovala panelová diskuse uspořádaná New York University of Prague a ázerbajdžánskou poradenskou společností Ivy Group Baku. Ženské téma rezonuje v posledních letech i v českém diskurzu o islámu a muslimském světě a patří přitom k těm nejvíce kontroverzním, uvedl v diskusi Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR.

V posluchárně New York University of Prague v centru české metropole se v pátek 2. února sešli odborníci na situaci v Ázerbajdžánu (Tamerlan Vahabov a Shafag Mehralijevová) a sousedním Íránu (Zuzana Kříhová z Ústavu pro Blízký Východ a Afriku FF UK). Všeobecnější kontext tématu „ženy v islámu“ pak nabídl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR, mimo jiné editor aktuálně vydané knihy Islamofobie po česku: Český odpor vůči islámu, jeho východiska, projevy, souvislosti, přesahy i paradoxy.

Stereotypy z říše islamofobních mýtů

„Je potřeba zmínit, že situace žen v muslimských zemích se zcela radikálně liší mezi jednotlivými muslimskými státy. Mým cílem nebylo, jak se mylně traduje o orientalistech, zastávat se muslimů a dělat jim advokáta, na druhé straně ale ani nehodlám utvrzovat stereotypy, z nichž mnohé opravdu patří do říše islamofobních mýtů,“ řekl Bronislav Ostřanský.

Velmi častý omyl spočívá podle něj například v tom, že se postavení muslimek v jednotlivých muslimských státech odvíjí od islámského práva. „Ve skutečnosti je islám jen jedním z faktorů, který postavení žen spoluovlivňuje, není to tak, že by byl nějakým softwarem, podle nějž muslimka funguje,“ dodal Ostřanský.

Je nezbytné vždy vnímat kontext lokálních faktorů a kulturních zvyklostí. Islámu se třeba mnohdy vytýkají i extrémní fenomény typu ženské obřízky nebo vražd ze cti, které ale ve skutečnosti islámské právo nezná a jako problematické je vnímají i samotné muslimské autority.


Účastníci panelové diskuse, zleva: Tomáš Klvaňa,Tamerlan Vahabov, Shafag Mehralijevová, Zuzana Kříhová a Bronislav Ostřanský

Podobně kontroverzním podtématem je zahalování žen, které se v posledních letech velmi emotivně řeší i v Evropě, kde přibývá obyvatelstva z muslimského prostředí. Mají mít muslimské ženy právo nosit šátek, nebo se musejí přizpůsobit společnosti, která zakrývání ženské hlavy z náboženských důvodů neuznává? Je ženské zahalení znakem zpátečnictví a diskriminace, nebo naopak známkou svobodného rozhodnutí ženy? „V českých debatách jsou v tomto kontextu často muslimské ženy prezentovány jako oběti spíše než nezávislé lidské bytosti, na jejich názor se většinou nikdo neptá,“ doplňuje Ostřanský.

Specifický Ázerbajdžán

Dokladem toho, jak moc se liší postavení ženy v muslimské zemi od toho, jak si je představujeme ve střední a západní Evropě, je Ázerbajdžán. Zemi sousedící s Dagestánem, Gruzií, Arménií a Íránem obývá necelých 10 milionů obyvatel, 95 procent z nich se hlásí k islámu, většinou k jeho šíitské větvi (dominantní například v sousedním Íránu). Podle ústavy je nicméně Ázerbajdžán sekulární zemí se zaručenou náboženskou svobodou.

Tamerlan Vahabov z poradenské společnosti v oboru školství Ivy Group z ázerbajdžánského Baku při pražské diskusi zdůraznil, že zákony zaručují v jeho zemi rovnost práv mužů a žen. Ázerbajdžánky jsou součástí tamní politiky, stávají se ministryněmi i soudkyněmi. Přesto zejména na venkově přetrvává spíše konzervativnější pohled na roli ženy. V zapojení žen do ázerbajdžánské společnosti vidí Tamerlan Vahabov stále mnohé výzvy.


O situaci žen v Ázerbajdžánu hovořili Tamerlan Vahabov a Shafag Mehralijevová (v pozadí moderátor akce Tomáš Klvaňa)

Shafag Mehralijevová, ředitelka kanceláře rektora univerzity ADA v Baku a moderátorka místního rozhlasu, se domnívá, že situace žen v Ázerbajdžánu se od té v České republice až tak dramaticky neliší. Kupříkladu podíl žen v parlamentu je docela podobný, v Baku necelých 17 procent, v Praze 22 procent.

Íránské univerzity plné žen

Naproti tomu v Íránu tvoří ženy v tamním parlamentu „jen“ šest procent, celkem jich tam bylo zvoleno 17 z 290. I to je ale podle Zuzany Kříhové úspěch a známka velkých změn, které se v zemi dějí. Dokladem toho je také fakt, že 60 procent univerzitních studentů dnes v Íránu tvoří ženy! To na jednu stranu představuje naději do budoucna, ovšem na stranu druhou je to i rizikem. Spolu s faktem, že třetina obyvatel Íránu je ve věku mezi 15 a 29 lety, a více než pětina obyvatelstva jsou děti mladší 15 let, totiž může znamenat, že země nebude schopna nabídnout dostatek pracovních míst pro všechny mladé muže a ženy. To může vést k frustracím a sociálním a politickým rozvratům. To už je ale jiné téma, netýkající se přímo „žen v islámu“.

Podle Tomáše Klvani z New York University of Prague, který panelovou diskusi moderoval, je téma postavení žen ve veřejném životě v zemích s převážně islámským náboženstvím častým námětem diskusí – často plných nedorozumění. Právě proto jsou podle něj podobné diskuse na akademické půdě velmi důležité a podnětné.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, úvodní foto: Pixabay

05022018_Women in Islam_gallery (1)

05022018_Women in Islam_gallery (1)

05022018_Women in Islam_gallery (2)

05022018_Women in Islam_gallery (2)

05022018_Women in Islam_gallery (3)

05022018_Women in Islam_gallery (3)

05022018_Women in Islam_gallery (4)

05022018_Women in Islam_gallery (4)