Zahlavi

Polymerní vědy pro začínající badatele

Polymerní vědy pro začínající badatele

Mon Nov 06 01:13:00 CET 2017

Hlouběji se seznámit s chemií polymerů, pracovat na vlastním vědeckém projektu pod vedením zkušených badatelů, a pomoci tak vlastní budoucí vědecké kariéře? To je cílem účastníků Postgraduálního kurzu polymerních věd, jehož 22. ročník právě začíná v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Oficiální název kurzu zní UNESCO/IUPAC Postgraduate Course in Polymer science a Ústav makromolekulární chemie AV ČR ho pořádá pod záštitou UNESCO a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii. Vědci na tomto pracovišti Akademie věd ČR mají zájemcům skutečně co nabídnout – jde především o nejrůznější aspekty výzkumu a přípravy polymerů směřující k materiálům budoucnosti. Studenti kurzu se mohou věnovat kupříkladu přípravě polymerů s jedinečnými vlastnostmi pro technické i terapeutické účely, studiu polymerizačních procesů a polymerních sítí, optických, elektrických a optoelektronických vlastností polymerů s cílem najít nové jevy využitelné pro různé aplikace. Mohou zkoumat zákonitosti mezi strukturou a vlastnostmi polymerů a metody, jak je ovlivňovat, jak připravovat micely, nanogely a další polymerní systémy pro směrovanou dopravu léčiv. K biopolymerním výzkumům patří makromolekulární protinádorová léčiva aktivující se až na povrchu nebo uvnitř nádorové buňky, stejně jako polymerní vrstvené systémy pro kontakt s biologickým prostředím, bioanalogické polymery atd.



Kurz je určen mladým absolventům univerzit nebo studentům doktorských programů především ze zemí s omezenou dostupností výzkumných zařízení. Nabízí mladým vědcům nejen nejnovější poznatky z nejrůznějších oblastí polymerních věd, ale dává jim rovněž příležitost získat profesionální dovednosti potřebné jak k vzestupu jejich vlastní vědecké kariéry, tak k rozvoji polymerních věd v jejich domovských zemích. Účastníci si během kurzu mohou zlepšovat i své jazykové znalosti.

Letošní ročník je už 22., kurzy absolvovalo 178 účastníků z 24 zemí světa, konkrétně z Alžírska, Brazílie, Bulharska, Kamerunu, Číny, Jižní Afriky, Chorvatska, Egypta, Maďarska, Indie, Íránu, Kazachstánu, Makedonie, Mexika, Nepálu, Polska, Rumunska, Ruska, Srbska, Ukrajiny, Uruguaje, Uzbekistánu a Vietnamu.



Výsledky, jichž dosáhli k lednu 2017, hovoří samy za sebe: 500 odborných článků v mezinárodních časopisech, více než 10 tisíc citací, dlouhá řada příspěvků na konferencích a dokonce i jeden patent.

První kurz se konal v akademickém roce 1996–1997 a jeho iniciátorem byl prof. Pavel Kratochvíl. Jak vysvětluje, neočekával, že akce bude mít tak dlouhé trvání: „Začátkem devadesátých let 20. století se mládež o vědeckou výchovu vůbec nestarala, všichni chtěli dělat byznys, vydělávat peníze. Z doby socialismu jsme měli mnoho zahraničních kontaktů, zejména s kolegy ze zemí bývalého socialistického tábora, a tak jsme si řekli, že pro tamní mladé lidi by náš ústav mohl být atraktivní. První účastníci byli tedy většinou ze zemí bývalého socialistického tábora, ale po světě se jeho pořádání rozhlásilo, takže jsme dosáhli až na současných 24 zemí a kurz má ve světě slušnou pověst.“



Podle ředitele Ústavu makromolekulární chemie AV ČR dr. Jiřího Kotka je náplní kurzů vědecká práce: „Účastníci pracují vědecky pod vedením zkušenějších kolegů a zároveň navštěvují přednášky týkající se zejména polymerní chemie a fyziky polymerů. A proč bych kurz doporučil? Je to úžasná zkušenost a možnost nejen života v zahraničí, ale zejména vědecké práce v renomované instituci světového formátu.“

Jiří Kotek zdůrazňuje, že pro jeho pracoviště je kurz zajímavý a přínosný zejména tím, že přivádí nové tváře, z nejlepších účastníků se rekrutují studenti doktorských programů a ti nejlepší pak mohou v ústavu i zůstat.



Opět nechme hovořit čísla: 34 absolventů kurzu zahájilo doktorandská studia na univerzitách v ČR a 32 z nich se v rámci doktorských studií školilo v ÚMCH. 13 z nich již svá studia dokončilo a získali titul Ph.D. Řadě absolventů kurz pomohl nastartovat a rozvinout jejich vědeckou kariéru, některým se např. podařilo získat prestižní stipendia, konkrétně Marie Curie Fellowshipa NATO Fellowship.

V minulých pěti letech pořádání kurzu koordinovaly dr. Adriana Šturcová a Dana Špácová. První z nich poukazuje na stálé zvyšování kvality účastníků a jejich znalostí jak odborných, tak jazykových: „Myslím, že příčin bude víc. Byli bychom rádi, kdyby jednou z nich byla právě rostoucí prestiž toho kurzu. Další důvod ale vidím také ve stále se zvyšující mobilitě vědců nejen v Evropě, ale v celém světě. Mladí lidé jsou dnes také mnohem informovanější než před deseti, dvaceti lety. Dokážou si informace lépe vyhledat, takže se dozvědí i o tomto kurzu. Také je to ale výsledek práce předchozích absolventů, kteří k nám po návratu na své původní pracoviště pošlou další zájemce.“



Letos se kurzu polymerních věd účastní 11 mladých vědců z šesti zemí: Brazílie, Indie, Nepálu, Polska, Ruska a Ukrajiny. V Ústavu makromolekulární chemie AV ČR budou od října 2017 do konce července 2018. Je mezi nimi i Kahynna Cavalcante Loureiro z Brazílie: „Pracuji v oblasti průmyslové biotechnologie a chemie, tady se věnuji polymerům. Zdejší institut je velice známý díky svým publikacím, jeho vědci jsou renomovaní, takže očekávám jen to nejlepší: hodně se dozvím o chemických procesech a mohu si do Brazílie přivézt i nové poznatky týkající se nanověd a nových technik.“ Lekha Nath Khatiwada z Nepálu získal doporučení od kolegů z univerzity: „Jsem zde, abych se dozvěděl a vyzkoumal něco víc o polymerech, protože v Nepálu jsme se o nich tolik neučili.“

Možná se některému z letošních účastníků kurzu polymerních věd UNESCO/IUPAC podaří i to, čeho dosáhl dr. Ognen Pop-Georgievski, který se vypracoval až do čela oddělení chemie a fyziky povrchů a bio-materiálových rozhraní Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Říká, že mu kurz přinesl z vědeckého hlediska v zásadě všechno: „Dal mi zkušenost a životní příležitost, abych se dál vědecky rozvíjel. Pocházím z Makedonie, kde jsem byl vědeckým asistentem, ale neměl jsem možnost postgraduálního studia. Zde jsem dostal šanci zahájit své doktorské studium a následně budovat své oddělení. Během kurzu jsem se mimo jiné věnoval spektroskopické elipsometrii a charakterizaci ultratenkých povrchů. Cílem bylo ukázat, že touto metodou můžeme přesně měřit a definovat povrchy ultratenkých polymerů, které se využívají k modifikaci materiálů pro tkáňové inženýrství, různá čidla atd.“



Výzkum v oddělení, které nyní Ognen Pop-Georgievski vede, napomáhá zlepšovat vlastnosti soudobých polymerních povrchů používaných jako biomateriály, podpůrné struktury, senzory, čipové zkoušečky atd. Rovněž se snaží vysvětlit a řídit složité interakce mezi povrchy různých materiálů pro mikroelektroniku, biolékařská a biotechnologická zařízení a tkáňové inženýrství a prostředími, jimž jsou tyto povrchy vystaveny.

O úspěšnosti a prestiži kurzu UNESCO/IUPAC Postgraduate Course in Polymer science vypovídá i skutečnost, že jeho organizátoři získali cenu 2005 IUPAC-Samsung Education Prize.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ústav makromolekulární chemie AV ČR