Zahlavi

Na vlnách vesmíru – družice Magion slaví 40 let

Na vlnách vesmíru – družice Magion slaví 40 let

Wed Sep 05 11:16:00 CEST 2018

Na počátku byl sen. Sen o vesmíru, jeho poznávání a objevování… O 20 let později se v podobě družice Magion stal skutečností a dnes již české vědecké přístroje zkoumají nejen okolí Země, ale zamíří třeba k Jupiteru, nebo dokonce i za Sluncem. S příběhy Magionů i jejich konstruktérů seznamuje výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion.

Čtyři desítky let uplynou letos v říjnu od okamžiku, kdy byla na oběžnou dráhu okolo Země vypuštěna první československá družice MAGION 1. Její osudy připomíná výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion, kterou 4. září 2018 zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.



První pípání legendární české družice se z oběžné dráhy Země ozvalo na den přesně 24. října 1978, tedy zhruba půlrok poté, co se do vesmíru podíval první československý kosmonaut Vladimír Remek. „Možná nám připadá, že jsme letos zavaleni osmičkovými výročími, ale i vypuštění družice Magion 1 k nim patří. Až budeme 28. října 2018 slavit výročí založení československého státu, máme proč být na co hrdi, vždy jsme se totiž snažili řadit po bok nejvyspělejších zemí,“ vyzdvihuje místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký.

Na vypuštění družice Magion 1 před 40 lety zavzpomínala na vernisáži v Galerii Věda a umění také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Tehdy ještě studovala vysokou školu a o projektu si četla v novinách. „Dlouho jsem si myslela, že název družice je odvozen od slova magický. Teprve nedávno jsem se dozvěděla, že jde o zkratku slov magnetosféra a ionosféra. Nevěděla jsem také, že družice je tak malá – myslela jsem si, že je mnohem větší.“

„Možná se ptáte, proč zrovna Československo přišlo s umělými družicemi jako jedna z prvních zemí, a i já se domnívám, že to dobře odráží vysokou úroveň výzkumu v někdejším Československu a v současnosti i v České republice,“ doplňuje Eva Zažímalová.

Kosmický výzkum skutečně není v Akademii věd ČR hudbou minulosti. I v současnosti se česká věda pyšní tím, že přístroje našich vědců hrají důležitou roli v mezinárodních vesmírných projektech. Jde například o družici TARANIS pro výzkum skryté tváře bouří, družici RadioAstron, sondu Solar Orbiter, která zamíří ke Slunci, sondu Luna-Resurs, jež se vydá k Měsíci, přistávací platformu projektu ExoMars 2020 nebo meziplanetární sondu JUICE, určenou k výzkumu ledových měsíců Jupiteru.

První československá družice poslouchala hvízdání
Za projektem družice Magion 1 stojí tým dvojice českých inženýrů, dnes již zesnulého Pavla Třísky a Jaroslava Vojty z někdejšího Geofyzikálního ústavu ČSAV, kteří již dříve spolupracovali na konstrukci přístrojů pro sovětské sondy určené pro výzkum Slunce, Marsu nebo Venuše.

„Družice přijímala hvizdy, přírodní signály, které vznikají při výboji blesku na jižní polokouli. Postupem doby, než se k nám dostanou po magnetické silokřivce, se signál zdeformuje. Podle toho se dá zjistit, kudy se šířil. Hvizdy putují kolem země magnetosférou, což také dalo základ družici Magion,“ vysvětluje Jaroslav Vojta z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Magion 1 vypadal jako krabice a vážil 15 kilogramů. Další čtyři družice Magion už měly jiný tvar a jejich hmotnost se přehoupla přes 60 kilogramů a vedení kosmického programu převzal Ústav fyziky atmosféry AV ČR (ČSAV).

Družice z roku 1978 nesla dva vědecké přístroje a bezproblémově fungovala až do začátku osmdesátých let 20. století a dodnes se považuje za mimořádný úspěch československých techniků a vědců. „Při stavbě jsme se vypořádávali se spoustou problémů a těžkostí, například jsme museli dávat pozor na každý gram, aby šla družice připevnit na nosnou raketu. Původně se plánovalo, že bude fungovat šestnáct dní, ale nakonec pracovala bez jednoho měsíce tři roky,“ zavzpomínal na vernisáži jeden z konstruktérů družice Jaroslav Vojta.

Expozice i doprovodný program
Výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion, na jejíž přípravě spolupracovaly Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Středisko společných činností AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha a Vojenský historický ústav Praha, představuje také osobnosti, které u zrodu Magionů stály. K vidění jsou historické záložní modely Magionu 1 a 2, přístroje či jejich části, ale také dobové fotografie a dokumenty. Část expozice patří současnému kosmickému výzkumu. Výstavu doprovázejí i ukázky kosmických zvuků.

Výstava je veřejnosti přístupná zdarma od 4. září do 27. října 2018 v Galerii Věda a umění, budova Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (pondělí až sobota 10–18 hodin).

Nenechte si také ujít bohatý doprovodný program v podobě tematických sobotních setkání s odborníky z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a komentovaných prohlídek. Expozice bude otevřena i během Noci vědců, která se uskuteční 5. října 2018. Součástí výstavy bude i předpremiéra dokumentárního filmu o Magionu 1 v den 40. výročí vypuštění družice.

Program doprovodných akcí pro veřejnost:
Sobotní tematická setkání a komentované prohlídky:

8. září 2018          
15:00
–Příběh družic Magion (Jaroslav Chum)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

15. září 2018         
15:00
– Hudba kosmického plazmatu (Ondřej Santolík)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

22. září 2018
15:00
– Cesta ke Slunci: sonda Solar Orbiter (Jan Souček)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

29. září 2018         
15:00
– Máme signál! Příjem a řízení družic Magion (František Hruška)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

6. října 2018         
14:00
– Dobyvatelé Marsu (Ing. Jan Lukačevič)
15:00 – Kolik stupňů má vesmírné plazma? (Kamil Kubát)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

13. října 2018
15:00
– Cílem je Saturn: příběh sondy Cassini (David Píša)
16:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

20. října 2018
15:00
– Magion na dálkové ovládání (Vladimír Truhlík)
16:00 Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

27. října 2018       
10:30
– Nejen na Zemi se blýská (Ivana Kolmašová)
12:00 – konec výstavy

5. října 2018 (Noc vědců)
17:00–22:00
– Bleskové experimenty
17:00–22:00 – Setkání s vesmírem: komentovaná prohlídka výstavy

24. října 2018 (40. výročí vypuštění Magionu 1)
17:00
– Magion. Malý krok pro člověka, velký krok pro československou vědu a techniku, projekce nového filmu o Magionu 1 za účasti Ing. Jaroslava Vojty, hlavního konstruktéra družice

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Solar Orbiter – mise ke Slunci s českou účastí


Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA


V Ondřejově mají největší český dalekohled a spolupracují s NASA


Předsedkyně na turné: Milešovka, družice MAGION i lví řev na Saturnu

SOUVISEJÍCÍ REPORTÁŽ:

Na úvodním snímku model družice Magion 1.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Reportáž: Studio OAT
Licence Creative Commons

 

 

05092018_Magion (1)

05092018_Magion (1)

05092018_Magion (10)

05092018_Magion (10)

05092018_Magion (11)

05092018_Magion (11)

05092018_Magion (12)

05092018_Magion (12)

05092018_Magion (13)

05092018_Magion (13)

05092018_Magion (14)

05092018_Magion (14)

05092018_Magion (15)

05092018_Magion (15)

05092018_Magion (16)

05092018_Magion (16)

05092018_Magion (2)

05092018_Magion (2)

05092018_Magion (3)

05092018_Magion (3)

05092018_Magion (4)

05092018_Magion (4)

05092018_Magion (5)

05092018_Magion (5)

05092018_Magion (6)

05092018_Magion (6)

05092018_Magion (7)

05092018_Magion (7)

05092018_Magion (8)

05092018_Magion (8)

05092018_Magion (9)

05092018_Magion (9)