Konference o Václavu Havlovi zaměřená na drama, disent a politiku

Konference o Václavu Havlovi zaměřená na drama, disent a politiku

Fri Dec 16 15:16:59 CET 2016

Ve dnech 15.–16. prosince 2016 se v budově Akademie věd ČR konala Mezinárodní mezioborová konference pořádaná u příležitosti nedožitých 80. narozenin Václava Havla s názvem Václav Havel – dramatik, disident, politik. Konferenci uspořádaly Ústav pro českou literaturu AV ČR a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Konference byla rozdělená na tematické bloky věnující se dramatu, disentu a politice. První den se v panelu O dramatu a divadle Markéta Goetz – Stankiewicz zaměřila v přednášce s názvem Kdo je Václav Havel? na osobnost a život tohoto významného českého dramatika, spisovatele a politika. Zbylé přednášky v bloku se zabývaly dílčími tématy a komparací tvorby Václava Havla. Jiří Holý přispěl do diskuze tématem Familiárnost a ideologizace jazyka v Zahradní slavnosti, Kieran Williams příspěvkem s názvem Nekropolitika a normalizace: Vliv E. Fromma a J. Šafaříka na dílo V. Havla na počátku 70. let a David S. Danaher se věnoval apelativnosti Moci bezmocných a vztahu mezi Havlovými hrami ze 70. let a Mocí bezmocných.

Odpolední panel, jenž se zaměřil více na období disentu, uvedl Miloš Havelka, který zasadil tvorbu a život Václava Havla do kontextu umělecké, filosofické a politické situace ve „zlatých“ šedesátých letech. Exilovému působení a navazování zahraničních kontaktů Václava Havla od roku 1968 se ve svém příspěvku věnoval Vilém Prečan. Tomáš Hermann rozebral dva směry Havlova myšlení. Popsal aktivistickou a kontemplativní polohu a jejich spojitost v osobnosti Václava Havla. Kontrakultuře v souvislosti s obranou člověka v moderním a postmoderním světě se v přednášce věnovala Kristina Andělová, jež ji vnímala jako intelektuální zdroj Havlovy kritiky technické civilizace.

Druhý den zahájil rovněž blok přednášek o dramatu a divadle. Barbara Day se věnovala recepci rané Havlovy dramatiky u britských kritiků. Připomněla například kritika Henryho Popkina, který v Praze chválil dramaturgii Divadla Na zábradlí, kde Havel působil. „Být v Praze autorem absurdních her vyžaduje notnou dávku odvahy,“ napsal Popkin. Klára Hůrková srovnala rané hry Václava Havla a Toma Stopparda. Její příspěvek nesl název Mirror Images – Zrcadlové obrazy a měl postihnout podobnost a zároveň i inverzní rozdílnosti životních osudů a tvorby obou dramatiků. Příspěvek shrnula Klára Hůrková faktem, že Václav Havel i Tom Stoppard chtěli být zpočátku apolitičtí, avšak jak řekl Václav Havel, „když člověk žije v pravdě, je to za určitých okolností vnímáno jako politický akt“. Pořadatelka konference Lenka Jungmannová se v závěrečné fázi třetího bloku zaměřila na přínos Václava Havla pro moderní české drama.

V odpoledním panelu O politice proběhly přednášky Tomáše Vilímka „Pusťte Havla!“ Solidarita s Václavem Havlem v roce 1989, Lubomíra Kopečka s názvem Václav Havel a jeho prezidentské vstupy do situace. Role hlavy českého státu při zrodech vlád ve srovnávací perspektivě, Adély Gjuričové Manželství z rozumu s podtitulem Prezident Havel a československé a české parlamenty a konferenci zakončil příspěvek Aleksandra Kaczorowskiho zaměřený na Prezidentství Václava Havla jakožto kontinuita disidentských hodnot.