Zahlavi

Jak si přilepšit k důchodu?

Jak si přilepšit k důchodu?

Wed Nov 01 15:22:34 CET 2017

Ceny nemovitostí v České republice se v posledních letech dostávají na svá maxima, a jejich růst je dokonce nejrychlejší v Evropské unii. Od roku 1998 až do loňska se ceny bytů zvedly o 204 %, v případě rodinných domů o 124 %. Majetek, který Češi měli v nemovitostech, dosahoval v loňském roce 6,4 bilionu korun, a tak se nabízí otázka, zdali by bylo možné si prostřednictvím vlastního bydlení přilepšit k důchodu.

 

Sociologický ústav AV ČR představil 31. října 2017 výsledky průzkumu, který zjišťoval postoje Čechů k možnostem, jak si přilepšit k důchodu prostřednictvím vlastního bydlení. Sociolog Martin Lux v této souvislosti upozorňuje, že důchodová reforma dosud nebyla dokončena a generace tzv. Husákových dětí, silná populační vlna z počátku sedmdesátých let 20. století, vstoupí v horizontu přibližně 20 let do důchodového věku: „Přitom je pravděpodobné, že státní důchodový systém nebude schopen zabezpečit stejnou reálnou výši důchodu, jakou mají současní důchodci. Z tohoto důvodu se hledají i jiné způsoby, jak se ve stáří zabezpečit.“


Výzkumy představil na tiskové konferenci Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR.

Experti v průzkumu z let 2016 a 2017 zjistili, že zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35–59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si ve stáří případně chtěla přilepšit k důchodu tím, že využijí vlastní nemovitost. Jak konkrétně? Nabízí se tzv. zpětná hypotéka nebo prodej s věcným břemenem. Znamenalo by to, že by ve svém bydlení dále zůstali a od banky nebo kupce pobírali měsíční rentu.

Oba modely, které umožňují zůstat v důchodovém věku ve vlastním bydlení, již fungují v zahraničí. Zatímco model založený na úvěru, tzv. zpětná či reverzní hypotéka, je známý především z Velké Británie, model vycházející z doživotního věcného břemene a práva (VIAGER) užívání existuje například ve Francii.



„Senioři tedy dál své bydlení vlastní a žijí v něm a banka jim za ně poskytne úvěr a každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti vlastníka mohou úvěr splatit dědicové, nebo jej vyřeší prodej zastavené nemovitosti – banka přitom od dědiců nesmí požadovat více, než kolik činí její tržní hodnota. Ve druhém případě kupující zaplatí při uzavření kupní smlouvy přibližně čtvrtinu tržní ceny a měsíčně posílá rentu, jež se odvíjí od hodnoty nemovitosti. S bytem či domem přitom může nakládat teprve po smrti prodejců,“ vysvětluje Martin Lux.

Výsledky sociologického šetření ukazují, že zájem lidí mezi 35–59 lety o takové přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování se do menšího.

Zpětnou hypotéku by využilo (či o ní uvažovalo) 5 % vlastníků, 10 % by se k ní přiklonilo pouze v případě finanční nouze. O věcné břemeno (výměnku) by pro změnu stálo 5 % majitelů bydlení, dalších 13 % by jej uvážilo při finančních problémech.

Jaké mají lidé představy o finančním zajištění ve stáří, dále odhalovaly diskuse a rozhovory s lidmi ve věku 40–55 z Prahy a Brna (tedy ve městech s nejvyššími cenami nemovitostí) a Sokolova, v němž se ceny bytů či domů příliš nezhodnocovaly. Ukázalo se, že dotazovaní vnímají vlastnictví nemovitosti rovněž jako jistotu a finanční rezervu na stáří. Zároveň ale pociťují nejistotu, jestli vůbec penzi od státu dostanou. A jaké jsou názory na výše zmíněné modely?

V případě zpětné hypotéky dotazovaní poukazovali, že by úrok neměl být příliš vysoký. Mnozí dotázaní zároveň uvedli, že pokud by úvěr poskytovaly jim známé a důvěryhodné banky, měli by k tomuto modelu důvěru. Výhodné je podle nich také to, že po splacení hypotéky může nemovitost zůstat v rodině. Podle Martiny Mikeszové by model zvažovali zejména ti, kteří zažili rozvod či úmrtí partnera, zůstali sami.

U modelu VIAGER se obávají, že by nový majitel nemovitosti mohl seniorům znepříjemňovat život a snažil se je z bytu dostat. Zárukou by měl být jasně daný právní rámec. Cestou věcného břemene by se vydali nejen lidé bez dětí, ale i ti, kteří by dětem chtěli předat majetek již během života, nebo ti, kteří mají děti zajištěné a získané peníze si chtějí prostě užít.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
Pixabay