Zahlavi

Čeští geologové si za polárním kruhem poradili i s nepřízní počasí

Čeští geologové si za polárním kruhem poradili i s nepřízní počasí

Thu Sep 27 15:56:11 CEST 2018

Čtyřčlenný tým pod vedením ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka se koncem srpna vypravil za polární kruh. Na Špicberkách byli vědci již podesáté: zabývali se tam měřením pohybů na tektonických zlomech a problematikou rozsáhlých skalních řícení. 

„I přes nepříznivé počasí se výpravě podařilo splnit vše, co si dala za cíl,“ uvedl po návratu Josef Stemberk. Čeští odborníci spolupracují s polskými kolegy z Geofyzikálního ústavu Polské Akademie věd, kteří spravují stanici Hornsund ležící v oblasti jihozápadních Špicberk. Ostrov které jsou součástí Norského království. Česká výprava pracuje pod polárním kruhem obvykle tři až čtyři týdny v roce, po zbytek roku má monitorování osazených přístrojů na starosti polská strana, která je na stanici přítomná trvale.

Předzvěst zemětřesení?

„Tentokrát naši práci ztěžoval zejména velký vítr, přesto jsme nainstalovali dva nové přístroje pro měření posunů na zlomech na severním pobřeží Hornsundu (3-D extenzometry TM71). V současné době jich je tam tedy již pět,” uvedl vedoucí výpravy Josef Stemberk. Posuny na zlomech tady měří vědci již od roku 2009. Doplnil, že v současné době analyzují neobvyklé posuny na zlomech, které zaznamenali před dvěma posledními významnými zemětřeseními, jež postihla oblast Hornsundu v létě 2015 a na jaře 2017. Výsledky analýz by mohly ukázat, zda tyto posuny nemohly být předzvěstí obou zemětřesení.

Anténa sítě GNSS v hornsundském fjordu 

Geologové provedli také pravidelné měření v síti GNSS, která je situovaná kolem fjordu Hornsund. Probíhá zde od roku 2012 a je zaměřené na sledování výzdvihu celé oblasti v důsledku odlednění. Kromě toho zcela nově zkoumali elektromagnetické záření, které vzniká při drcení materiálu na zlomech. Chtějí tak ověřit, jestli je tato metoda schopná zjišťovat pohyb na aktivních zlomech.

Nástrahy přírody
Při měření geologové nachodí i najezdí desítky kilometrů na motorových člunech. Divoká příroda jim klade různé nástrahy, tentokrát jim práci velmi ztěžoval prudký vichr. „Během poslední polární noci zničil dokonce i větrnou turbínu dodávající energii jednomu z přístrojů, přitom by ji neměl poškodit ani vítr o rychlosti 210 kilometrů v hodině,“ vysvětlil Josef Stemberk. 

Česká výprava pracuje za polárním kruhem obvykle tři až čtyři týdny v roce, po zbytek roku monitoruje přístroje polská strana

O výpravách českých vědců na Špicberky natočilo před třemi lety Středisko společných činností AV ČR film Pohyby. Film získal na Mezinárodním filmovém festivalu Academia Film Olomouc 2016 Cenu poroty. Špicberky jsou součástí souostroví Svalbard v Severním ledovém oceánu severně od evropské pevniny. Skupina ostrovů se nachází mezi 74° a 81° severní šířky a mezi 10° a 34° východní délky. Zároveň je to nejsevernější část Norského království. Mají rozlohu 61 022 km² a žije zde 2,6 tisíc obyvatel.

Připravil: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace AV ČR
Foto: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Související články:

Předsedkyně v nejstarší železobetonové stavbě Prahy