Čeští biologové odhalují klíčové hráče oceánů

Čeští biologové odhalují klíčové hráče oceánů

Fri Nov 25 13:15:35 CET 2016

Jsou stokrát menší než špendlíková hlavička, téměř průhlední a dosud byli naprosto neznámí. Přitom právě oni jsou důležitou součástí planktonu ve světovém oceánu, a mají tak významný vliv i na globální ekosystém celé planety. Jak zjistili mikrobiologové z českobudějovického Biologického centra AV ČR, velmi početnou, druhově nejbohatší a všudypřítomnou skupinou organismů ve všech oceánech jsou jednobuněční prvoci diplonemidi. Objev publikoval v listopadu 2016 prestižní vědecký časopis Current Biology.

„O mikroskopickém životě v oceánech toho pořád víme velmi málo. Ještě donedávna byly známy jen 4 druhy diplonemidů. Ze vzorků sbíraných expedicí Tara Oceans jsme ale zjistili, že jich existují desítky tisíc druhů, o kterých nemáme naprosto žádné informace,“ říká Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ukázalo se, že diplonemidi jsou v oceánu druhově nejbohatší skupinou eukaryot (tj. velká skupina jednobuněčných i mnohobuněčných organismů, které mají buněčné jádro, patří sem např. rostliny, živočichové, prvoci), a celkově jsou šestou nejpočetnější skupinou mořských eukaryot.

Fascinující zjištění o tom, že tito dosud neznámí prvoci jsou jedněmi z nejběžnějších tvorů mořského planktonu, se podařilo odhalit díky analýzám vzorků z největší vědecké expedice současnosti Tara Oceans, která mapovala mikrosvět v mořích po celé planetě. Vědci odhalili podle sekvencí DNA více než 46 tisíc druhů diplonemidů a odhadují, že jich mohou existovat až statisíce.

„Diplonemidi se vyskytují ve všech mořích bez ohledu na zeměpisnou šířku, teplotu nebo hloubku, i když početnější jsou v hlubších vrstvách. Z toho můžeme usuzovat, že jsou nesmírně důležití pro správné fungování oceánu,“ říká spoluautor objevu Aleš Horák. O těchto mikroskopických prvocích s nenápadnou oválnou buňkou a dvěma krátkými bičíky však zatím vědci téměř nic nevědí. Není známo, jakou funkci v oceánu plní, ani jak žijí, zda volně nebo paraziticky.

Na tyto otázky chce najít odpovědi Lukešův tým v rámci pětiletého výzkumného projektu, který byl úspěšně hodnocen Evropskou radou pro výzkum a podpořen grantem Ministerstva školství a tělovýchovy ČR.  

O objevu informoval i kanadský deník The Globe and Mail

Odkaz na publikovaný článek v Current Biology

Připravil: Biologické centrum AV ČR

Foto: Biologické centrum AV ČR

Diplonema papillatum_obarveno