Zahlavi

Budoucnost světové astronomie

Budoucnost světové astronomie

Mon Mar 13 14:50:43 CET 2017

Ve dnech 7. - 8. března 2017 zasedla v Praze Rada Evropské jižní observatoře (ESO Council). Tento vrcholný orgán ESO zasedá čtyřikrát ročně a jeho pražské zasedání se konalo při příležitosti 10 let členství České republiky v ESO. Evropská jižní observatoř provozuje nejvýkonnější astronomické přístroje na světě a čeští astronomové se na tom podílejí.

Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere – ESO) je mezivládní vědecko-technologická organizace. Jejím cílem je umožnit evropským vědcům pozorování vesmíru z jižní polokoule a především v co nejlepších klimatických podmínkách. Založena byla v roce 1962 a dnes je jejími členy 15 zemí. Česká republika je členským státem od roku 2007 a stala se tehdy třináctou členskou zemí. Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO, ve svém projevu mimo jiné zdůraznil konstruktivní a přínosný postoj České republiky při rozhodováních o důležitých krocích organizace i zásadní roli, kterou Česko sehrálo na počátku nelehkých jednání, která vedla ke schválení projektu výstavby Evropského Extrémně velikého dalekohledu (E-ELT).

Prof. Eva Zažímalová vyjádřila ESO podporu ze strany Akademie věd ČR. „Astronomický ústav Akademie věd spolupracuje s ESO již 10 let a výsledky jsou výborné. Sama jsem měla možnost navštívit observatoř Paranal letos v lednu se senátní delegací a byla jsem ohromena velikostí celého projektu, cítila jsem se téměř jako na jiné planetě,“ řekla prof. Eva Zažímalová.

ESO provozuje astronomické observatoře na třech místech pouště Atacama v Chile.

La Silla

První observatoř vyrostla na 2400 metrů vysoké hoře La Silla 600 km severně od Santiaga a je domovem 18 dalekohledů o průměru až 3,6 m. Astronomický ústav AV ČR pozoruje s dánským dalekohledem o průměru 1,54 m, který ovládá z observatoře v Ondřejově.

Paranal

Observatoř Paranal se nachází na vrcholu hory Cerro Paranal vzdálené jen 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Astronomové zde pracují s dalekohledem VLT, sestávajícím ze čtyř hlavních dalekohledů s průměrem primárního zrcadla 8,2 metru a čtyř pohyblivých pomocných dalekohledů s průměrem 1,8 metru. Má takové rozlišení, že bychom mohli bez problémů rozlišit reflektory auta jezdícího po Měsíci.

Chajnantor

Pro observatoř Chajnantor, třetí pozorovací stanoviště ESO, byla vybrána pustá planina Llano de Chajnantor v nadmořské výšce 5104 m. n. m. Zde se realizuje jeden z největších projektů současnosti. Jedná se o soustavu padesáti antén s průměrem 12 metrů, fungujících jako jeden radioteleskop. Systém antén ALMA bude schopný sledovat vesmír s takovou citlivostí a rozlišením, že desetkrát předčí Hubbleův vesmírný dalekohled. Jedno ze středisek projektu ALMA je i v Ondřejově.

E-ELT

Na jednání v Praze byl asi nejvíce diskutovaný projekt budování Evropského Extrémně velikého dalekohledu (E-ELT) s průměrem primárního zrcadla 39 metrů. ESO pro tento obří dalekohled vyvinulo zcela průkopnický design. Primární zrcadlo dalekohledu bude složeno ze 798 hexagonálních segmentů o průměru 1,4 m. Dalekohled bude umístěn na hoře Armazones (3060 m. n. m.), jen 20 km od hory Paranal. Základní kámen ELT má být položen 26. května 2017 za účasti chilské prezidentky Michelle Bacheletové. V současné době jsou podepsány kontrakty na stavbu kopule a na výrobu a údržbu zrcadel. Tzv. první světlo dalekohledu se očekává v roce 2024.

E-ELT se pustí do řešení nejdůležitějších astronomických otázek. Klade si za cíl dosáhnout řady význačných prvenství, včetně nalezení planet zemského typu obíhajících kolem jiných hvězd v tzv. obyvatelné zóně, kde by mohl existovat život. Bude se také zabývat „hvězdnou archeologií“ v blízkých galaxiích, ale zásadním způsobem přispěje v kosmologickém výzkumu, tím že změří vlastnosti prvních hvězd a galaxií a bude zkoumat povahu temné hmoty a temné energie.

Rada ESO se schází čtyřikrát ročně, obvykle v některé členské zemi ESO, v ředitelství ESO (Garching, Německo) nebo v Chile. Zasedají v ní vždy dva zástupci z každé členské země, alespoň jeden z nich musí být astronom. V čele je předseda Rady, v současnosti prof. Patrick Roche z University of Oxford, místopředsedou je český astronom prof. Jan Palouš.

Připravil: Odbor mediální komunikace KAV ČR a Astronomický ústav AV ČR
Foto: www.eso.org