Zahlavi

Akademický slovník češtiny zveřejnil hesla písmene „A“

Akademický slovník češtiny zveřejnil hesla písmene „A“

Fri Jan 06 10:36:00 CET 2017

Celkem 120 000–150 000 hesel a komplexní popis lexikálních jednotek současného českého jazyka: takové jsou základní obrysy Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), který se v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR (ÚJČ) připravuje od roku 2012. Začátkem roku 2017 uveřejnili badatelé ÚJČ první hesla písmene „A“. Hesla lze prohlížet na www.slovnikcestiny.cz. Jak uvedla vedoucí oddělení Pavla Kochová, přestože soubor ještě projde recenzním řízením, po němž některá hesla zaznamenají dílčí změny, již ve stávající podobě odpovídá písmeno „A“ požadavkům kladeným na nový výkladový slovník současné češtiny a dobře poslouží odborné i laické veřejnosti.

O výsledcích dosavadní práce na slovníku, jenž od roku 2013 vzniká s podporou grantového projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury ČR Nová cesta k modernímu jednojazyčnému výkladovému slovníku současné češtiny, jsme podrobně informovali na konci listopadu v souvislosti s workshopem lexikografů a lingvistů – viz níže.

Cílem výše zmíněného projektu je vytvořit specializovanou softwarovou platformu pro: 1. moderní popis současné slovní zásoby češtiny formou jednojazyčného výkladového slovníku, a to elektronického (přístupného prostřednictvím internetu, mobilních komunikačních prostředků, zejména tabletů, mobilních telefonů) a tištěného; 2. průběžnou (a podle potřeby aktualizovanou) prezentaci výsledků lexikologicko-lexikografického výzkumu současné češtiny odborníkům i veřejnosti (filologům, studentům, včetně studentů češtiny jako cizího jazyka, učitelům, překladatelům, spisovatelům a jiným profesním uživatelům jazyka a dále všem, kdo se o češtinu jako národní dorozumívací prostředek zajímají); 3. tvorbu výkladových slovníků speciálních (neologických, cizích slov, homonymických atd.) a dále i pro tvorbu jednojazyčných výkladových slovníků typologicky blízkých jazyků, tj. zejména slovanských.

Nový slovník je v pořadí čtvrtým všeobecným výkladovým slovníkem vznikajícím v ÚJČ. Od vydání 1. sešitu typově nejbližšího Slovníku spisovného jazyka českého, ho dělí téměř šedesát let a od 2. výrazně přepracovaného vydání jednosvazkového Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho odděluje více než 20 let.

Stejně jako tři předcházející všeobecné výkladové slovníky akademického typu je i ASSČ samostatným lexikografickým dílem. V jeho koncepční svébytnosti se jednak odrážejí změny, k nimž v lingvistických disciplínách (zejména lexikologii a lexikografii, ale též morfologii, syntaxi, stylistice a dalších) v tomto časovém období došlo, jednak možnosti, které současný technický pokrok otvírá pro tvorbu a publikaci výkladových slovníků. Při přípravě ASSČ tedy badatelé v mnohém navazují na koncepci a zpracování hesel v přecházejících výkladových slovnících, ale mnohé aspekty – týkající se makrostruktury i mikrostruktury slovníku, materiálových zdrojů a způsobů lexikografické práce – řeší nově nebo odlišně.


Seminář se uskutečnil v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

V úvodní přednášce workshopu se dr. Pavla Kochová a Mgr. Zdeňka Opavská z ÚJČ zaměřily na základní charakteristiku slovníku, popis jeho základních koncepčních principů a proměnu organizace lexikografické práce v souvislosti s novými technickými možnostmi. Na lexikografickém zpracování některých dříve hnízdovaných lexikálních jednotek badatelky ilustrovaly, že při přípravě nového slovníku je nezbytný souběžný lexikologicko-lexikografický výzkum, jehož prostřednictvím se prohlubuje popis některých nominačních a strukturních typů, vyplňují se mezery dosavadního popisu a reflektuje se dynamika slovní zásoby.

Dílčí sekce workshopu, v nichž vystoupili jak členové řešitelského týmu projektu, tak i další lingvisté, se zaměřily na problematiku lexikografického popisu při tvorbě všeobecných výkladových slovníků, slovníku nářečního, překladového i dalších slovníků speciálních, zahrnovaly i jiná související témata.

O práci na Akademickém slovníku současné češtiny hovoříme s vedoucí oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ Pavlou Kochovou a organizátorkou workshopu Michaelou Liškovou z téhož pracoviště:

 
Pavla Kochová z Ústavu pro jazyk český AV ČR

Přibližte prosím práci v lexikologickém a lexikografickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR

Pavla Kochová: Centrem práce oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR je výzkum a lexikografické zpracování slovní zásoby současné češtiny, které vyúsťují v nově připravovaný Akademický slovník současné češtiny. V souvislosti s tím věnujeme pozornost teoretickým otázkám lexikologie a lexikografie, neologie a dynamiky slovní zásoby. Mimoto pracovníci oddělení spravují rozsáhlé materiálové sbírky, jejichž významnou část představuje elektronický neologický archiv Neomat.

Jaké jsou dosavadní výsledky práce na Akademickém slovníku současné češtiny?

Pavla Kochová: Vzniku vlastního slovníku předcházela a u počátků jeho tvorby byla příprava koncepce. Základní koncepční principy jsme publikovali v monografii Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny (2016), která vznikla jako jeden z mnoha výstupů grantového projektu podpořeného Ministerstvem kultury. Již na přelomu roku se chystáme uveřejněním hesel písmene A (asi 2700 heslových slov) zahájit po více než 40 letech od vydání slovníku obdobného typu publikování slovníku nového. Přestože soubor hesel písmene A ještě projde recenzním řízením, po němž některá hesla zaznamenají dílčí změny, již ve stávající podobě odpovídá písmeno A požadavkům kladeným na nový výkladový slovník současné češtiny a dobře poslouží odborné i laické veřejnosti. Pro redakční fázi slovníkové práce jsou dále připravena písmena B a C, v autorském rukopisu se nacházejí písmena Č, D a významné úseky písmen E, F a G.

Jaká je základní charakteristika slovníku?

Pavla Kochová: Nový výkladový slovník současné češtiny je slovníkem středního rozsahu s předpokládaným počtem 120 000–150 000 lexikálních jednotek. Jeho úkolem je zachytit slovní zásobu současné češtiny, a to všeobecně rozšířenou, užívanou ve veřejné oficiální a polooficiální komunikaci i v komunikaci běžné. Rozsahem i způsobem zpracování patří k akademickým slovníkům, tj. slovníkům s propracovaným, typizovaným a strukturovaným výkladem významu slov, s přiměřeně bohatou dokladovou částí, s dostatečně propracovaným popisem vzájemných významových vztahů, zejména synonymie a antonymie, s popisem gramatických vlastností slova, s údaji o stylistické hodnotě, o původu a o výslovnosti slova.

V čem se odlišuje od předchozích výkladových slovníků?

Pavla Kochová: Při přípravě nového slovníku a stanovení jeho koncepce v mnohém těžíme z předcházejících výkladových slovníků, některé aspekty však řešíme nově nebo odlišně, mj. v souladu se současnými lexikografickými trendy a metodami. O Akademickém slovníku současné češtiny platí, že je prvním svého typu v českém prostředí, který vzniká od prvopočátku na korpusovém základě. Na korpusech (obrovských souborech textů s obsahem stovek milionů i několika miliard slov) je vystavěn heslář slovníku a korpusy jsou také materiálovou základnou pro zpracování všech částí heslové stati. Slovník vzniká od začátku (založení hesla jako databázové položky) do konce (publikování) ve specializovaném softwaru pro tvorbu slovníku – DWS (Dictionary Writing System). Oproti předcházejícím slovníkům klademe důraz na samostatnost zpracování lexikálních jednotek. Omezeně se „hnízduje“ (jen přechýlené názvy, zdrobněliny a opakovací slovesa), naopak se samostatně zpracovávají slova, která bývala součástí heslových statí svých základových slov (vztahová adjektiva, velká část příslovcí a názvů vlastností). Významně se omezuje výklad pouhými synonymy a pozornost je zaměřena také na rovnocenné zpracování víceslovných lexikálních jednotek. Ve výrazně větším rozsahu se podávají údaje o tvarosloví a údaje o valenci a vazebnosti.

 
Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR

Slovník vzniká jako součást projektu „Nová cesta k modernímu jednojazyčnému výkladovému slovníku současné češtiny“, jehož cílem je vytvořit softwarovou platformu… Jaké možnosti přináší technický pokrok jazykovědcům pro jejich badatelskou práci?

Michaela Lišková: Technika je zásadním pomocníkem lexikografa; jak uvedl Vladimír Benko z Jazykovědného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akademie věd, spojení „počítačová lexikografie“ se v poslední době vyprazdňuje, protože „nepočítačová lexikografie“ již vlastně ani neexistuje. Software pro tvorbu slovníku umožňuje snadné zpracování hesel. Do databáze může najednou přistupovat množství lidí, a to jak slovníkářů, tak i dalších odborníků – například oborových expertů, kontrolorů specifických jevů, jako je výslovnost nebo původ slov. Dále jsou významně usnadněny dílčí kontroly, například synonym, antonym nebo výkladů významů slov ze stejné sémantické skupiny – názvů nemocí, rostlin, pokrmů apod. Značnou pomocí je také funkce zaznamenávání veškerých provedených změn ve slovníkových heslech. Při revizích tedy odpadá tisk množství papíru, což je jistě dobrá zpráva pro životní prostředí. Prostřednictvím softwaru Alexis přímo hesla elektronicky publikujeme, není třeba žádný další mezikrok. Software bude od počátku roku 2017 volně dostupný.

Připravil: Luděk Svoboda, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR