Zahlavi

Letní vědecký kemp aneb Když se učitelé učí, jak poutavěji učit

25. 08. 2020

Nový školní rok už klepe na dveře. Žáci si připravují penály i aktovky a uvažují, co je v hodinách výuky čeká. Budou si vyprávět fyzikální pohádky? A sledovat výbušné pokusy v chemii? Nebo kvůli celosvětové pandemii bude vše jinak? Aby kantoři udrželi pozornost svých svěřenců a přispěli k jejich zájmu o poznání – navíc letos ve ztížených podmínkách –, musejí se sami zdokonalovat. Do „školních lavic“ Letního vědeckého kempu tak i tento rok o prázdninách zasedli pedagogové z celé republiky a spolu s vědci a vědkyněmi z Akademie věd ČR objevovali bádání hravou formou.

„Jako učitelka se musím a chci pořád vzdělávat, abych po letech ve školství nezakrněla,“ přiznává jedna z účastnic kurzu, „všechno, co jsme tu vypozorovali, je opravdu prakticky využitelné ve výuce, a těším se, až to se svými žáky vyzkouším.“

Právě tipy na zajímavé aktivity v biologii, chemii, matematice, fyzice a další přírodní vědy tvořily hlavní rámec akce, již pro pedagogy základních a středních škol každoročně pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a dalšími vzdělávacími institucemi. Novinek z vědy chtiví kantoři se sešli jako tradičně v Jindřiši u Jindřichova Hradce, symbolicky v budově staré školy, která je dnes především penzionem. Na výběr měli ze tří čtyřdenních kurzů.

Malí detektivové
Jako první se pořádné dávky inspirace dočkali učitelé prvního stupně základních škol. Mezi 10. a 14. srpnem si například vyzkoušeli, jak oddělovat vonné silice hřebíčku pomocí vodní páry nebo extrakci šťáv z mrkve či řepy. „Pomůcky jsou koncipovány pro první stupeň a vybíráme je tak, že se dají nahradit běžným vybavením z kuchyně," říká jedna z lektorek kurzu Magda Zlámalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Spolu s kolegyní Monikou Klusáčkovou učitelům ukazovala také metody zábavné daktyloskopie a mikroskopie. Mnozí ze zúčastněných ze své praxe potvrdili, že právě forenzní chemie a kriminalistika fascinují i děti. Vždyť chemie může být pořádná detektivka! Monika Klusáčková k tomu dodává: „Většina našich experimentů popularizuje chemii, ale je úzce propojena s biologií či zdravovědou a fyzikou. Prvostupňové učitelky používají tyto ukázky hlavně při stále oblíbenějších projektových dnech. Na všechno je při nich víc času a jde se napříč předměty.“

Ani hravá fyzika nezůstala stranou. Lektorky Jitka Soukupová a Jitka Houfková vyprávěly, jak se dají využít příběhy, kde se problém místo kouzlem řeší fyzikálním pokusem. S Andreou Tláskalovou si učitelé vyzkoušeli, jak přesunout výuku ven na zahradu a také jak do přednášeného učiva zapojit přírodniny a další pomůcky, které se běžně vyskytují kolem nás. Mohli se tak přesvědčit, že v přírodě se dá učit i matematika, třeba osová souměrnost na listech nebo tvary na nalezených předmětech.

O nejkrásnější žížalu
Právě matematika a fyzika se staly středobodem kurzu, jenž se konal ve dnech 14. až 18. srpna. Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR pedagogům poutavě vyprávěl, kde a jak využíváme světlo. Následovaly praktické fyzikální pokusy s LCD monitorem a vášnivá debata o tom, jak vypadá světlo, z čeho se skládají barvy a kam směřuje budoucnost fotovoltaiky. Nechyběly ani praktické ukázky z astronomie. Velké nadšení v účastnících podnítila „skutečně zábavná fyzika se skutečnými věcmi“, v rámci které Vojtěch Žák z Univerzity Karlovy ukazoval, že žáky lze jednoduše zaujmout tím, že si pomůcky pro experimenty musejí nejdříve vyrobit. Stačí předtím jen navštívit papírnictví nebo prodejnu domácích potřeb a pořídit třeba otvírák, kleště a brýle.

Jak fungují „akční enzymy“ využívané pro výrobu sýra či jaké krásné „žížaly“ mohou vzniknout z pektinu, už bylo na programu biologického a chemického kurzu od 18. do 22. srpna. Pedagogové se nakonec sami nechali strhnout nadšením z experimentování a pod dohledem Květoslavy Stejskalové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR soutěžili o nejzajímavější tvar a barvu žížaly. V bloku věnovaném elektrochemii zase účastníci kurzu ověřovali chování jednotlivých kovů. Vanda Janštová z Univerzity Karlovy pak také pedagogy zasvětila do novinek z oblasti evoluční biologie. Z běžně dostupných materiálů jim dokázala předvést, jak snadno se dá ve třídě vyrobit model srdeční chlopně nebo plic.

Tipy v těžké době
Styl letní školy v přírodě se organizátorům osvědčuje lépe než vzdělávání ve školicích centrech ve městě. Důležitou součást pozitivního hodnocení Letního vědeckého kempu bezpochyby tvoří uvolněnější atmosféra, kde se účastníci mohou lépe poznat, více spolu komunikovat a při mnoha neformálních diskuzích hovořit o svých zkušenostech s výukou, žáky, letos ale i o nelehkém období koronavirové krize a výzvách, které jim přináší.

Z pedagogů byl cítit opravdový zájem a často mluvili o tom, že se těší, až pokusy budou moci vyzkoušet ve škole se svými studenty. „Bylo skvělé pozorovat jejich nadšení, když se dozvěděli další nápad, jak obohatit svou výuku,“ hodnotí kempu Zuzana Všetečková z Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, která akci v rámci projektu Otevřená věda koordinuje. „To je pro nás organizátory vždy největší odměnou a zároveň obrovskou motivací pro pořádání příštího ročníku, ve kterém se budeme snažit přinést ještě zajímavější program.“

Připravily: Jana Bečvářová, Michaela Marková a Zuzana Všetečková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

 

2020-08-28_kemp_01

2020-08-28_kemp_01

2020-08-28_kemp_02

2020-08-28_kemp_02

2020-08-28_kemp_03

2020-08-28_kemp_03

2020-08-28_kemp_04

2020-08-28_kemp_04

2020-08-28_kemp_05

2020-08-28_kemp_05

2020-08-28_kemp_06

2020-08-28_kemp_06

2020-08-28_kemp_07

2020-08-28_kemp_07

2020-08-28_kemp_08

2020-08-28_kemp_08

2020-08-28_kemp_09

2020-08-28_kemp_09

2020-08-28_kemp_10

2020-08-28_kemp_10

2020-08-28_kemp_11

2020-08-28_kemp_11

2020-08-28_kemp_12

2020-08-28_kemp_12

2020-08-28_kemp_13

2020-08-28_kemp_13

2020-08-28_kemp_14

2020-08-28_kemp_14

2020-08-28_kemp_15

2020-08-28_kemp_15

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce