Českou hlavu 2020 by měl získat Václav Hořejší, navrhuje rada pro výzkum
25. 09. 2020
Národní cenu vlády Česká hlava, které se někdy přezdívá „česká nobelovka“, by si měl převzít Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. O jeho nominaci rozhodla v pátek 25. září 2020 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na tiskové konferenci po jednání rady to oznámil místopředseda Pavel Baran. RVVI dále hlasovala o členech v orgánech Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR. Na pozici nového předsedy GA ČR rada navrhuje Jaroslava Koču z Masarykovy univerzity v Brně. Návrhy rady bude schvalovat vláda.
Ocenění Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti vědy a výzkumu. „Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností, patří do vědecké špičky. Je to jeden z našich nejcitovanějších vědců, vynikající badatel se skvělou pověstí u nás i v zahraničí, a to v oblasti molekulární imunologie,“ řekl o letošním jmenovaném laureátovi místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran (který je zároveň místopředsedou Akademie věd ČR).
Imunolog Václav Hořejší v červnu 2019 s Medailí AV ČR
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém 360. zasedání dále navrhla jmenovat tři členy předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR). Jsou jimi Alice Valkárová, Petr Baldrian a Jaroslav Koča. Všichni tři navážou na svou dosavadní práci v předsednictvu v prvním funkčním období.
Na předsedu Grantové agentury ČR navrhla rada Jaroslava Koču, který by měl vystřídat jadernou fyzičku Alici Valkárovou. Jaroslav Koča je vědeckým ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC).
RVVI dále navrhne vládě dva členy výzkumné rady Technologické agentury (TA ČR), a to Josefa Kašpara a Janu Klánovou. Na pozici místopředsedy výzkumné rady TA ČR získal nominaci Jan Kleindienst.
Co se týče dalších bodů jednání, například podpory vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie, tzv. Národního plánu obnovy, rada na svém aktuálním jednání nepřijala konečné stanovisko a chce se k záležitosti vrátit na příštím zasedání.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (fotografie zachycuje Václava Hořejšího po převzetí Medaile AV ČR v roce 2019)
Přečtěte si také
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
- Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku
- Nové programy Strategie AV21 probádají vesmír, vzácné houby i naši identitu
- Akademie věd ČR hostila dvoudenní vědecké setkání UK-Czech Republic Bilateral International Meeting
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.