Zahlavi

Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti

06. 05. 2020

O koronaviru už se toho napsalo dost, věděli byste ale, jaká je nejvzácnější, a naopak jaká nejčastější nemoc na světě? Jestli a případně proč lidské choroby roznášejí zrovna netopýři? A jak proti zákeřným onemocněním pomáhají miniprasátka z české vědecké laboratoře? Dozvíte se to v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

„Hlavní téma časopisu se z pochopitelných důvodů točí kolem chorob a epidemií, ale neomezuje se jen na tu současnou. Naopak se snaží ukázat, že epidemie provázejí lidstvo odnepaměti a že o nemocích toho víme spoustu, třebaže ještě stále nevíme všechno,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Vedle hlavního tématu se časopis věnuje dalším zajímavostem:

Výběr z obsahu:  

Světlonoši letních luk a hájů – o světluškách.

Dva měsíce „prázdnin“ na ledoborci – rozhovor s Olgou Flegontovou

Po stopách lovců mamutů, s notebookem a mikroskopem – o výzkumu archeologů na jižní Moravě

Soutěžte s Akademií věd ČR

Věda na doma – unikátní projekt vědců a vědkyň pro veřejnost v době koronaviru

Celý časopis AΩ / Věda pro každého si můžete přečíst ve formě PDF nebo v listovací verzi. Vedle časopisu AΩ / Věda pro každého vydává Akademie věd ČR také periodikum A / Věda a výzkum a nově natáčíme podcasty z vědeckého prostředí. Všechny časopisy, audia i videa jsou zdarma na naší webové stránce. Sledujte nás také na sítích @Akademieved.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Ilustrace: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce