Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
18. 06. 2020
Zdravá půda je fascinujícím světem plným nejrůznějších mikroorganismů a živočichů. Je důležitá nejen pro pěstování plodin, ale také pro udržení vody v krajině. Jenže intenzivní zemědělskou činností a čím dál rozsáhlejší výstavbou dálnic, velkoskladů a lidských sídel ji nenávratně ničíme. O nejnovějších výzkumech půdy si přečtete v novém čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
Na každém metru čtverečním plochy pole, louky či lesa se v půdě do hloubky několika desítek centimetrů vyskytují biliardy bakterií a dalších mikroorganismů, miliony až miliardy metrů mikroskopických houbových vláken a desítky až stovky žížal (a stejné množství dalších drobných živočichů). Živá složka je základní charakteristikou půdy.
„Půdu definujeme různým způsobem. Samozřejmě víme a poznáme, co je plně funkční půda. Ale kdy vlastně můžeme hovořit o půdě poté, co skálu pokryje vrstvička něčeho živého? Spíše umíme přesně říct, co půda není – ani kámen, ani písek – protože v nich chybí život,“ říká v hlavním článku o půdě Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR.
Další výběr článků:
Rodilým mluvčím už v děloze – Výzkumy ukazují, že osvojování mateřštiny začíná dávno před tím, než batole poprvé promluví. Dokonce dřív, než vůbec přijde na svět…
Jantarové bohatství rané doby bronzové – Archeologové i dnes pracují s tradičním štětečkem a lopatkou, stále častěji jim ale pomáhají nové přírodovědné a technické metody.
Národní nádor – Rakovina tlustého střeva je známým pojmem – spojujeme si jej především s nesprávnou životosprávou. Česko donedávna patřilo mezi země s nejhorší statistikou… poslední dobou se to ale mění.
Od hamburgerů ke koronaviru – Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR aktuálně pracuje na vývoji unikátního biosenzoru, který může pomoci lidstvu v boji s novým koronavirem. V rozhovoru s ní mluvíme nejen o tomto přístroji a špičkové vědecké práci, ale i o životě se zdravotním handicapem.
Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR.
Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.
2/2020 (verze k listování)
2/2020 (verze ke stažení)
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.