Zahlavi

Pracující důchodci se státu vyplatí, zaznělo na diskuzi v Akademii věd ČR

18. 09. 2020

Čeští senioři odcházejí do penze dřív než jejich vrstevníci ze západní Evropy. V průměru asi o dva roky. Jak by je měl stát a firmy motivovat, aby zůstávali v pracovním procesu déle? Nad tím se zamýšleli účastníci kulatého stolu Důchod: Konec nebo příležitost. Společně ho uspořádaly think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR a Nadace Krása pomoci.

Populace u nás stárne. Během příštích 30 let bude lidí starších 65 let o milion víc než dnes. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Hrozí, že pracovní síly bude ubývat. „Naše studie ukazuje, že lidé v Česku odcházejí v průměru do důchodu dříve než v západních zemích. Navíc odcházejí dřív i lidé, kteří se těší relativně dobrému zdraví,“ řekl Filip Pertold z think-tanku IDEA.


Filip Pertold z think-tanku IDEA a Soňa Morawitzová z Nadace Krása pomoci

Zjištění jsou založená na srovnání dat z let 2007, 2011, 2013, 2015 a 2017 v Česku, Německu, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku. „Celých sedmdesát procent z těch, kteří čekali, že budou pracovat déle, následně ve věku třiašedesát let už nepracuje,“ uvedl Filip Pertold. Češi podle něj opouštějí zaměstnání většinou přesně ve chvíli, kdy dosáhnou hranice pro nárok na penzi.

Stát spí
Filip Pertold tento trend spolu se stárnutím populace vidí jako riziko pro veřejné finance. „Stát nedělá nic pro to, aby nějakým způsobem podpořil lidi, kteří pracují, ačkoli už dosáhli věku, kdy mají na důchod nárok. Přitom každý takový člověk se státu extrémně vyplatí, protože samozřejmě platí odvody a daně,” apeloval Filip Pertold v diskuzi. Stárnutí populace ilustroval údajem, že v rozmezí let 2010 až 2030 má u žen průměrná délka života vzrůst o čtyři roky.


Posluchači debaty o důchodech

Proč by ale lidé měli chodit do zaměstnání, když si mohou užívat důchodu? „Jde o to, aby pociťovali co největší výhody z co nejdelší pracovní kariéry. Mají mít benefit z delšího pracovního života,“ míní Filip Pertold. Posouvání věku, kdy mají občané na penzi nárok, samozřejmě může znamenat nevýhodu pro ty, kteří mají zdravotní obtíže. Těm by se měl stát speciálně věnovat.

Narážejí na předsudky
Podle Soni Morawitzové z Nadace Krása pomoci starší lidé často ztratí motivaci zůstat na trhu práce, protože čelí předsudkům ze strany zaměstnavatelů. „Lidé starší padesáti let se při hledání práce setkávají s diskriminací na základě věku a dalšími předsudky ohledně jejich pracovního výkonu. Snažíme se tyto stereotypy bourat a ukazovat, že zaměstnávání starších pracovníků může být pro firmy přínosné.“ Soňa Morawitzová je přesvědčena, že je třeba firmy podnítit k tomu, aby starší pracovníky přijímaly a případně jim upravily podmínky práce.

Více informací o tématu najdete ve studii Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání autorů Filipa Pertolda a Miroslavy Federičové z IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Ladislav Rostaš

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce