Zahlavi

Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie

03. 07. 2020

Největší dalekohled v Česku pojmenovaný po tuzemské astronomické legendě Luboši Perkovi pomáhá našim vědcům v průzkumu vesmíru už více než padesát let. Nyní se přístroj na observatoři Astronomického ústavu AV ČR ve středočeském Ondřejově dočkal velké modernizace. Nejen tamní chloubu si v rámci turné po pracovištích AV ČR v pátek 26. června 2020 prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas přivítal předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou na hvězdárně v Ondřejově, kde sídlí tři vědecká oddělení ústavu: oddělení sluneční, stelární a oddělení meziplanetární hmoty.

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas přivítal předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou na hvězdárně v Ondřejově, kde sídlí tři vědecká oddělení ústavu: oddělení sluneční, stelární a oddělení meziplanetární hmoty.

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas seznámil zástupce AV ČR s novinkami v chodu pracoviště za poslední rok a představil mimo jiné zapojení ústavu do mezinárodních projektů.

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas seznámil zástupce AV ČR s novinkami v chodu pracoviště za poslední rok a představil mimo jiné zapojení ústavu do mezinárodních projektů.

Diskuze o budoucí volbě Akademické rady AV ČR, na snímku zleva: předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Pavel Spurný, zástupce ředitele pro vědecké aktivity Astronomického ústavu AV ČR Jiří Borovička a předseda Rady ústavu Bruno Jungwiert.

Diskuze o budoucí volbě Akademické rady AV ČR, na snímku zleva: předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Pavel Spurný, zástupce ředitele pro vědecké aktivity Astronomického ústavu AV ČR Jiří Borovička a předseda Rady ústavu Bruno Jungwiert.

Následná tisková konference k modernizaci Perkova dalekohledu se konala přímo v jeho pozorovací kopuli.

Následná tisková konference k modernizaci Perkova dalekohledu se konala přímo v jeho pozorovací kopuli.

Miroslav Šlechta ze stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR představil zástupcům AV ČR a novinářům detaily modernizace dalekohledu. Díky radikální změně optické konfigurace narostla účinnost přístroje o desítky procent, což vědcům dovolí pozorovat i málo jasné objekty.

Miroslav Šlechta ze stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR představil zástupcům AV ČR a novinářům detaily modernizace dalekohledu. Díky radikální změně optické konfigurace narostla účinnost přístroje o desítky procent, což vědcům dovolí pozorovat i málo jasné objekty.

Největší český dalekohled váží přes osmdesát tun a průměr jeho zrcadlového objektivu činí dva metry.

Největší český dalekohled váží přes osmdesát tun a průměr jeho zrcadlového objektivu činí dva metry.

Perkův dalekohled vyrobila světoznámá firma Carl Zeiss Jena a zprovozněn byl v srpnu 1967. V té době šlo o devátý největší přístroj svého druhu na planetě.

Perkův dalekohled vyrobila světoznámá firma Carl Zeiss Jena a zprovozněn byl v srpnu 1967. V té době šlo o devátý největší přístroj svého druhu na planetě.

Vedoucí skupiny výzkumu exoplanet stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Petr Kabáth prezentoval přítomným jeden ze současných pozorovacích programů dalekohledu.

Vedoucí skupiny výzkumu exoplanet stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Petr Kabáth prezentoval přítomným jeden ze současných pozorovacích programů dalekohledu.

O nových možnostech fotometrie optických protějšků gama záblesků na tiskové konferenci pohovořil Martin Jelínek ze skupiny astrofyziky vysokých energií.

O nových možnostech fotometrie optických protějšků gama záblesků na tiskové konferenci pohovořil Martin Jelínek ze skupiny astrofyziky vysokých energií.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová se na tiskové konferenci setkala s téměř 101letým emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR Lubošem Perkem, který se o vznik největšího dalekohledu v Česku zasloužil a po němž byl přístroj pojmenován.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová se na tiskové konferenci setkala s téměř 101letým emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR Lubošem Perkem, který se o vznik největšího dalekohledu v Česku zasloužil a po němž byl přístroj pojmenován.

Zástupci AV ČR absolvovali také prohlídku kopule Mayerova dalekohledu.

Zástupci AV ČR absolvovali také prohlídku kopule Mayerova dalekohledu.

Mayerův dalekohled o průměru zrcadlového objektivu 65 centimetrů slouží k pozorování planetek.

Mayerův dalekohled o průměru zrcadlového objektivu 65 centimetrů slouží k pozorování planetek.

Předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou na pracovišti provedl vedoucí skupiny planetek Petr Pravec (vlevo).

Předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou na pracovišti provedl vedoucí skupiny planetek Petr Pravec (vlevo).

Astronomové Mayerův dalekohled ovládají z řídící místnosti prostřednictvím počítače.

Astronomové Mayerův dalekohled ovládají z řídící místnosti prostřednictvím počítače.

Pozorovatel Peter Kušnirák ukazuje předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové snímek hvězdného pole s planetkami. Text: Radka Římanová, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Pozorovatel Peter Kušnirák ukazuje předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové snímek hvězdného pole s planetkami. Text: Radka Římanová, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce