Zahlavi

Eva Zažímalová je nejúspěšnější ženou veřejné sféry. Bodovala již podruhé

25. 01. 2021

V anketě Top ženy Česka v kategorii veřejná sféra stejně jako loni zvítězila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Porotu zaujal mimo jiné její společenský přínos. Na slavnostním ceremoniálu, který se konal za přísných hygienických podmínek v sídle Hospodářských novin 22. ledna 2021, se vítězky zúčastnily diskuze o rozdělené společnosti za koronavirové krize. „Tam, kde jsou rodiče schopni rozdělit si péči o děti, mohla pomoci k větší rovnosti. Tam, kde mají patriarchální tradice, to ale muselo být horší,“ uvedla k tématu předsedkyně Akademie věd ČR.

„Vždy mi imponovali lidé, kteří na základě interpretace naměřených dat a své hypotézy formulovali závěry, byť šli proti hlavnímu proudu v oboru. Tímhle jsem se vždy snažila řídit,“ říká Eva Zažímalová ve videomedailonku z loňského ročníku ankety Top ženy Česka. Stejně jako před rokem i nyní jí odborná porota, složená z respektovaných osobností akademické sféry, veřejného života a podnikatelského sektoru, udělila první místo v kategorii Top žena veřejné sféry.


Eva Zažímalová (druhá zleva) a dalšími vítězkami ankety

Anketa vydavatelského domu Economia každoročně upozorňuje na to, že ženy mají silný hlas a umějí se prosadit ve vysokých pozicích. První ocenění při vzniku soutěže v roce 2006 směřovalo do řad podnikatelek, postupně se ale přidaly další kategorie. Eva Zažímalová se v žebříčku objevuje už od roku 2017, kdy se ujala vedení Akademie věd ČR. Z badatelek přední české vědecké instituce v anketě také několikrát uspěla imunoložka Blanka Říhová, jež stála v čele Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Klišé, že žena patří k plotně, stále existuje
Na roli žen ve vědě se stále více poukazuje a klade se důraz na narovnávání podmínek pro výzkumné pracovníky obou pohlaví. „Neexistuje zákon, který by v České republice diskriminoval ženy, ale je spousta pravidel a podmínek, jako například u zahraničních pracovních stáží, které může žena s malými dětmi splnit jen obtížně. Je co zlepšovat,“ uvedla Eva Zažímalová na konferenci o genderu Věda jako profese v roce 2018.

„Klišé, že žena se má především starat o rodinu a muž o vydělávání peněz, je sice generaci od generace slabší, ale stále existuje. Ve své generaci jsem se s ním potýkala intenzivně,“ dodala s tím, že neexistují důkazy, že by ženský mozek fungoval hůře než mužský: „Můj bývalý tým byl vyvážený a bylo zřejmé, že se mužský pohled od ženského liší, ale byl komplementární. K dobrým výsledkům jsme dospěli i proto, že jsme zohledňovali různé přístupy.“

Od roku 1983 působila v Ústavu experimentální botaniky ČSAV a později AV ČR jako vědecká pracovnice. Zde vedla v letech 2004 až 2016 laboratoř hormonálních regulací u rostlin a mezi roky 2007 a 2012 byla ředitelkou ústavu. Ve své vědecké práci se zabývala výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Od roku 2017 stojí v čele Akademie věd ČR a v prosinci 2020 ji členové Akademického sněmu do funkce drtivou většinou zvolili znovu. Eva Zažímalová je ovšem již druhou „první dámou“ Akademie věd ČR. Mezi lety 2001 a 2005 instituci vedla Helena Illnerová.

Na jaře tohoto roku se Eva Zažímalová ujme další důležité a současně prestižní úlohy. Byla nominována mezi členy vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování. Je to pocta nejen pro českou vědu, nominace svědčí i o dalším kroku ke zrovnoprávnění žen v pozicích s rozhodovacími pravomocemi.

Další informace o oceněných dámách uveřejní organizátoři ankety 27. ledna 2021. U příležitosti letošního 16. ročníku ankety vyjde podrobnější představení výsledků v mimořádné příloze Hospodářských novin.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ondřej Pýcha, Akademie věd ČR, archiv ankety Top ženy Česka

 

 

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce